Chov prasat venku
Alternativní chov prasat reprezentuje nejen bioproducenty, ale také malé chovatele. U nás je k extenzivnější formě produkce vepřového masa předurčeno zejména přeštické černostrakaté prase, které vyniká pevnou konstitucí a nenáročností na úroveň výživy.
V alternativním způsobu výkrmu se uplatňuje pastva, která je v našich podmínkách využitelná v době vegetace, tj. od května do října. Je vhodná pro chovatele malé až střední velikosti, kteří mají v lepším případě možnost produkovat vlastní krmné plodiny.
Chov prasat na pastvě
O velikosti pastviny rozhoduje hned několik proměnných, a to hmotnost zvířat, dále hektarový výnos sušiny pícnin na pastvině, délky pastevní sezóny a množství vyprodukovaných výkalů, které by nemělo překročit limit organického dusíku uvedeného v nitrátové směrnici.
Jako optimální se jeví využívání pastviny v oplůtkovém systému, přičemž na vymezené ploše jsou prasata do doby, než ji promění v rozrytou pláň bez rostlin. K ohrazení dočasného prostoru se využívají elektrické ohradníky, dřevěné oplocení, případně balíky slámy. Přitom je třeba se vší zodpovědností minimalizovat rizika kontaktu s volně žijícími zvířaty, která mohou být zdrojem i ekonomicky závažných infekčních onemocnění (aktuálně afrického moru prasat).
Stejně jako ostatním zvířatům, tak i prasatům je potřeba zajistit na pastvině ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami a před sluncem. Přitom lože musí umožňovat ulehnutí všech prasat najednou. Zvířata by měla mít neustále k dispozici kvalitní napájecí vodu v odpovídajícím množství. Krmiště pro přídavek jádra by měla být konstruována tak, aby zabraňovala znehodnocení krmiva.
Kromě úspory nákladů na krmení tento systém chovu prasat přináší i bonus v podobě vyšší kvality finálního produktu. Zejména díky nižšímu obsahu hydroxyprolinu ve svalovině a vyššímu podílu intramuskulárního tuku je maso jemnější a křehčí.
Výživa prasat
Pastvina pro prasata bude mít v porovnání s plochou určenou přežvýkavcům odlišnou skladbu porostu. Za účelem pastevního výkrmu prasat se zakládají například ozimé směsky (s podílem ječmene ozimého, hrachu ozimého, jílku vytrvalého, pšenice ozimé a vikve ozimé), jarní směsky (se zastoupením ovsa, vikve a hrachu) a jetelotrávami.
Pastva má sice příznivý vliv na zdravotní stav prasat, nicméně k jeho dosažení je nezbytné, aby základem krmné dávky byla jadrná krmiva. Jejich výběr je limitován nejen možnostmi chovatele, ale i zvolenou alternativou hospodaření. Například v pravidlech ekologického zemědělství se vedle pestré skladby krmné dávky klade důraz na to, aby se zkrmovala v bio režimu vypěstovaná krmiva.
