Plemena prasat využívaná v biochovech

V prosinci roku 2020 bylo v tuzemsku třiapadesát chovů prasat v režimu ekologického zemědělství. Na většině z nich chovají přeštická černostrakatá prasata, která jsou od roku 1992 zařazena mezi genetické zdroje. Podobně odolným a nenáročným plemenem jsou i maďarská kadeřavá prasata, jejichž obliba roste také u našich chovatelů.

Přeštická černostrakatá prasata

Přeštická černostrakatá prasata - prasnice se selatyPřeštická černostrakatá prasata (Pc) reprezentují plemeno středního tělesného rámce s klopeným uchem. Kanci dosahují průměrné hmotnosti 275 kg, prasnice jsou asi o 30 kg lehčí. Z hlediska užitkovosti se jedná o masosádelný typ s vyšším podílem hřbetního tuku. Pevná konstituce a adaptabilita předurčují přeštická prasata k extenzivnější formě produkce s využitím pastevního způsobu chovu. V našich klimatických podmínkách je tato technologie výkrmu využitelná v době vegetace, tj. od května do října. Horší výsledky v přírůstcích a konverzi vyrovnává svou nenáročností na výživu. Pastva navíc pozitivně ovlivňuje celkový stav imunitního systému organismu prasat. To spolu s naplňováním etologických potřeb umožňuje efektivně využívat produkční schopnosti plemene.

Hlavní předností venku chovaných prasat je, že v porovnání s konvenčními zvířaty jsou vitálnější. Také jejich maso je z nutričního hlediska hodnotnější a podle rozborů obsahuje vyšší podíl zdraví prospěšných látek, například nenasycené mastné kyseliny a minerálie. Pokud jde konkrétně o maso přeštických prasat, cení se zejména pro vysoké zastoupení intramuskulárního tuku, který mu dává šťavnatost, křehkost a vůni.

Mangalica

MangalicaMangalica neboli kadeřavé prase je plemeno pozdně sádelného užitkového typu původem z Maďarska, které bylo v roce 1974 zařazeno mezi genové rezervy. Díky tomu se toto primitivní plemeno prasat s klopeným uchem zachránilo a mohlo se rozšiřovat i do dalších zemí, včetně České republiky. V zemi původu se chová ve třech barevných varietách, respektive v plavé (szőke), rezavě červené (vörös) a vlašťovčí (fecskehasú).

Plemeno má střední až velký tělesný rámec s výškou v kohoutku do 85 cm. Dospělá prasata dosahují hmotnosti do 350 kg, přičemž kanci bývají těžší. Typická dlouhá vlnitá srst chrání mangalice před chladem a protože línají, nevadí jim ani letní horka. Díky tomu lze tato prasata chovat celoročně na pastvinách s jednoduchými přístřešky. O maďarských kadeřavých prasatech kolují také informace, že jsou nenáročné na krmení a že vystačí z pastvy. Samotným spásáním trávy by se však ani tato prasata neuživila a samozřejmě se musí přikrmovat jadrným krmivem.

Mangalica se vyznačuje nízkou plodností s počtem pěti až osmi selat ve vrhu, která mají nízkou růstovou schopnost. V porovnání s běžně vykrmovanými genotypy prasat dosahují porážkové hmotnosti okolo 140 kg přibližně za trojnásobně delší dobu, tj. nejdříve v patnácti měsících života. Naproti tomu v komerčních chovech vyskladňují na jatky prasata zpravidla v hmotnostním rozmezí od 115 do 120 kg za pět měsíců! Nižší užitkovost magalica na druhou stranu dorovnává svou adaptabilitou a odolností vůči stresu a onemocněním. Stejně tak je vyhledávané její velmi chutné a šťavnaté maso z něhož se vyrábí tradiční maďarské speciality jako jsou uherský salám a čabajka.

Aktualita

Mikulášská

Mikulášská soutěž o vajíčka

Zapojte se a vyhrajte jedno ze tří dárkových balení křepelčích vajíček. Soutěžit můžete od 1. 12. do 12. 12. 2022.