Mateřská plemena prasat chovaná v České republice

V komerčních chovech prasat se využívají jak plemena, která vynikají reprodukčními parametry a mateřskými vlastnostmi, tak i plemena, která svému potomstvu předávají dobré růstové schopnosti, odolnost a dobrou kvalitu masa. V rámci hybridizačního programu Svazu chovatelů prasat, z.s., tak chovatelé pracují s mateřskými plemeny (v zastoupení české bílé ušlechtilé a česká landrase), a otcovskými plemeny.

Bílé ušlechtilé (mateřská linie)

Plemeno bílé ušlechtilé je základním stavebním kamenem prakticky všech světových šlechtitelských a hybridizačních programů. V České republice tvoři nejpočetnější čistokrevnou populaci, která se používá v mateřské pozici při křížení s plemenem landrase pro tvorbu prasnic F1 generace, jež jsou matkami jatečných prasat.České bílé ušlechtilé prase - prasnice se selaty

Bílé ušlechtilé prase se u nás šlechtí od roku 1926, kdy byla zavedena úřední kontrola užitkovosti a dědičnosti. Stabilizaci chovu napomohly importy zejména německého ušlechtilého prasete a Large White z Anglie. Zpočátku se u plemene sledovala reprodukční užitkovost a exteriér. Zavedení zkoušek vlastní užitkovosti se odrazilo ve zlepšení skladby jatečného trupu s optimálním zastoupením masitých částí a snížením podílu tuku. Když se v rámci hybridizačního programu uplatňovaného v osmdesátých letech začalo využívat diferencované šlechtění, bílé ušlechtilé prase bylo zařazeno mezi mateřská plemena. Dosažení výborných reprodukčních schopností s vysokým počtem životaschopných a vyrovnaných selat ve vrzích se tak logicky stalo prvořadým požadavkem šlechtění jeho mateřské linie. Mimo to se dále věnovala pozornost rychlému růstu a výborné konverze krmiva při průměrném osvalení a masné užitkovosti.

České bílé ušlechtilé prase - kanecPo roce 1989 došlo k řadě importů velkého bílého prasete, zejména z Anglie, ale i z Dánska, Švédska a Francie. Řízením šlechtění prasat, včetně vedení plemenné knihy byl pověřen Svaz chovatelů prasat, který se podílel na modernizaci šlechtitelského program. V rámci programu, který byl spuštěn 1. ledna 1999, se pro bílé ušlechtilé plemeno realizovala nová šlechtitelská strategie. Ta zahrnovala začlenění plodnosti do odhadu plemenné hodnoty, tvorbu superplodných linií a nový přístup k posuzování zevnějšku.

Záměrem vytvoření superplodné linie bylo urychlit zvýšení plodnosti u bílého ušlechtilého plemene. U vybrané populace s nejvyšší plemennou hodnotou za plodnost byla kontrola užitkovosti rozšířena o další znaky, jako jsou individuální porodní hmotnost, genotyp v estrogenovém lokusu, bodové hodnocení mateřských vlastnosti prasnic a délka porodu v hodinách.

Při výběru zvířat do plemenitby se upřednostňovali jedinci velkého tělesného rámce, tzn. s dostatečnou kohoutkovou výškou a odpovídající délkou středotrupí. Dalším kriteriem byla mléčná žláza a počet struků. U superplodné linie byl minimální počet struků na obou stranách mléčné lišty stanoven na 8/8, které musí být výrazné u obojího pohlaví. Velká pozornost se věnovala i pohlavnímu výrazu u obou pohlaví a v neposlední řadě i utváření a funkčnosti končetin, které jsou predispozičním faktorem dlouhověkosti. Vzhledem k novému směru šlechtění se pro bílé ušlechtilé plemeno začal používat název české bílé ušlechtilé (ČBU). Zvířata uvedeného plemene se vyznačují větším až velkým tělesným rámcem, lehčí hlavou se vzpřímeným uchem, jemnější ale pevnou kostrou a pevnou konstitucí s vysokým stupněm odolnosti vůči stresu. Barvu kůže i štětin mají bílou. Mateřské linie vynikají velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi, vynikající růstovou schopností při velmi dobré konverzi živin, optimální masnou užitkovostí a dobrou kvalitou masa.

Landrase

Česká landrase - prasnice se selatyLandrase je druhým celosvětově nejrozšířenějším plemenem. Patří mezi mateřská plemena a tím se řídí i jeho šlechtění. Dnes je hlavním selekčním kritériem počet dochovaných selat, respektive počet prodaných jatečných prasat. Prakticky všechny světové šlechtitelské programy se tak zabývají vyrovnaností vrhu, vitalitou selat či mléčností matky. Vedle reprodukce se u landrasy vyžaduje velký tělesný rámec s odpovídající délkou středotrupí. Samozřejmostí je velmi dobrá růstová schopnost.

Základ chovu české landrase (ČL) dala plemenná prasata dovezená na začátku šedesátých let minulého století z Polska, Kanady, Německa, Švédska a později zejména z Dánska a Norska. Od sedmdesátých let se plemeno začalo úspěšně využívat pro tvorbu prasnic – kříženek  F1 generace (s plemenem bílým ušlechtilým) pro produkční chovy. V rámci programu hybridizace se dosud používá jako jedno ze dvou základních mateřských plemen, od něhož se požadují vynikající reprodukční vlastnosti s vyššími počty živě narozených selat ve vrzích a vysoká intenzita růstu. Česká landrase- kanec

Při výskytu kvalitativních vad masa (tzv. měkké, bledé a vodnaté maso – PSE) v sedmdesátých letech na jatkách se zjistilo, že se jedná o důsledek použití stress-pozitivních jedinců (recesivních homozygotů v halotanovém lokusu) v plemenitbě. Nejen k odhalování, ale také k eliminaci zvířat náchylných ke stresu se využilo halotanového testu, který byl úspěšný a přispěl ke zlepšení situace.

Prasata plemene česká landrase se vyznačují větším tělesným rámcem, jemnější avšak pevnou kostrou a lehkou hlavou. Uši mají klopené a přiměřeně dlouhé. Konstituci mohou mít jemnější, ale pevnou a s vysokým stupněm odolnosti proti stresům. Barvu kůže i štětin mají bílou. Disponují velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi a vysokou intenzitou růstu při velmi dobré konverzi živin a masné užitkovosti.

Aktualita

E-book

E-book Nosnice zdarma

Registrujte se k odběru našeho newsletteru a získejte zdarma e-book NOSNICE: Tipy a triky aneb na co si dát pozor v domácím chovu