Drobný chov zvířat je typický také určitou „lidovou tvořivostí“. To se týká především technologií a technik v rámci ustájení a krmení králíků. Některé z těchto zvyklostí vykazují tak příznivý efekt, že se staly rutinní praxí v těchto chovech. Jiné návyky jsou však méně vhodné a mohou zapříčiňovat problematickou užitkovost a zdraví chovaných zvířat.

Nevhodné návyky při krmení králíků

U králíků je to o to složitější situace, že v rámci výživy se jedná o poměrně citlivá zvířata na změnu a kvalitu krmné dávky. Za nevhodné návyky při krmení králíků lze uvést například následující zvyklosti.

Krmení suchým pečivem

Tradice krmení králíků suchým pečivem je v České republice velice zakořeněna. Z dietetického pohledu je však nutné podotknout, že krmení suchým pečivem není pro králíky vhodné, zvláště pokud se jedná o pravidelný příjem. Pečivo obsahuje značné množství škrobu, který může u zejména rizikových kategorií králíků (po transportu, mláďata, v rekonvalescenci apod.) působit trávící problémy. Rizikem je i výskyt plísní ve špatně usušeném pečivu.

Pokud jde o názor, že si králíci příjmem suchého pečiva obrušují řezáky, tak to sice pravdou je, nicméně stejně dobře si je králíci dokáží brousit i o běžnou tvrdou potravu (zrniny, pelety, seno, apod.). Další nevýhodou krmení suchým pečivem je nestabilita vlhkosti/sušiny v suchém pečivu. V kotci pak suché pečivo jímá vzdušnou vlhkost, čímž se dieteticky ještě více stává nevhodným, především s nadýmavými účinky.

Za katastrofální je lze pak označit zkrmování velkého množství suchého pečiva mladým králíkům, kteří nemají dostatečnou aktivitu enzymu amylázy na rozklad škrobu.

Překrmování králíků

Nejčastější chybou č. 2 chovatelů králíků v ČR je zcela zbytečné překrmování králíků jadrnými krmivy. Trávicí trakt králíků není obecně příliš vyvinutý na trávení jadrných krmiv, což vyplývá z přirozeného potravního chování králíka ve volné přírodě.

O to je horší situací, když se chovatel rozhodně pro ad libitní předkládání jadrných krmiv králíkům. Mimoto, že se to stává ekonomicky nevýhodné, jsou tu především zdravotní nevýhody takové techniky krmení. Zejména u rizikových kategorií králíků to často rychle vede k trávícím problémům, obzvláště pokud králík nemá dostatek objemného krmiva. Překrmování také vyúsťuje ve špatnou mikroflóru ve střevech králíka.

Naopak, „zlatou cestou“ pro krmení králíků v drobných chovech je technika, kdy má králík přijmout dávku jadrného krmiva během 15 – 30 minut. Zbytek se má odstranit do dalšího krmení (krmíme 1 – 2 x denně). Objemné krmivo (např. seno) má být k pravidelně k dispozici po velkou část dne, stejně jako pitná voda.

Obr. 1 Laktující králice a mláďata králíků před odstavem jsou rizikovou kategorií králíků

Chyby při krmení zelenou pící

Při krmení zelenou pící je nezbytné zkrmovat naráz pouze omezené množství – viz technika „zlaté cesty“. Mimoto, je potřeba respektovat, že některé byliny jsou v zeleném stavu jedovaté.

Nevhodná technologie napájení a krmení

Tzv. dvojmisky, kde jedna část misky je určena pro předložení pevného krmiva a druhá část pro vodu, jsou z hygienického hlediska nevhodné, protože vždy dochází ke křížové kontaminaci. Tím dochází k rychlému znehodnocení vody i krmiva, což přináší i zdravotní rizika.

Nevhodné živinové složení diet

Zejména u rostoucích mláďat před odstavem je vhodné zkrmovat spíše energeticky méně dotované diety. Dále je nutné brát v potaz zejména vyšší nároky na obsah vlákniny, který lze ještě navýšit předložením většího množství sena či slámy. U mláďat králíků tradičně používané ovesné vločky většinou nevykazují výrazný zlepšující efekt. Upřednostněny by měly být speciální diety a optimální krmná technika.

Často kladené otázky

1. Co by mělo tvořit základ správného krmení králíků?

2. Jaké jsou nejčastější chyby při krmení králíků?

3. Jak často a v jakém množství králíky krmit?

4. Může náhlá změna krmiva ohrozit zdraví králíka?

5. Jak poznám, že je jídelníček králíka nesprávně nastavený?