O zvířatech

Jedním z nejčastějších problémů v chovu králíků je připouštění a zabřezávání králic. Zabřezávání, a celkově plodnost, ovlivňuje celá řada faktorů, např. prostředí a krmení, avšak jen některé můžeme bezprostředně ovlivnit.

V dnešní době se lidé, kteří mají alespoň minimální možnosti, rozhodují přispět ke své zdravější výživě vlastní produkcí rostlinných, ale i živočišných potravin. Z těch živočišných se nejčastěji jedná o vejce z vlastní produkce. Tady vyvstává otázka: Jak na to?

Při krmení a výkrmu kachen a hus je nutné uvědomit si rozdílnosti zásadních požadavků na výživu. Zkušenému chovateli jsou alespoň základní odlišnosti mezi husou, kachnou a pižmovkou známy.

Drobný chov zvířat je typický také určitou „lidovou tvořivostí“. To se týká především technologií a technik v rámci ustájení a krmení králíků. Některé z těchto zvyklostí vykazují tak příznivý efekt, že se staly rutinní praxí v těchto chovech. Jiné návyky jsou však méně vhodné a mohou zapříčiňovat problematickou užitkovost a zdraví chovaných zvířat.

Plemeno bylo vyšlechtěno v hrabství Sussex rozprostírajícím se na jižním pobřeží Anglie. Stávající rozšíření je celosvětové, u nás se nejčastěji chová bílá s černou kolumbijskou kresbou

Bažant tmavý Lonchura leucomelana žije na území od západního Himaláje až po severní Malajsii. Na tomto rozsáhlém území vytváří devět poddruhů. Nejznámější je bažant nepálsky Lophura leucomelana leucomelana, o kterém bude řeč v tomto příspěvku. Další poddruhy jsou (některé nemají české názvy) L. l. crawfurdi, dále bažant bělochocholatý (Hamiltonův) L. l. hamiltoni, bažant (Lathamův) L.…

Připravili jsme přehled několika dalších druhů. V textu najdete kachnu mulard, kachnu brojlerovou pekingskou či kachnu pižmovou.

Chovatele kachen můžeme rozdělit na dva typy. Jeden typ nakupuje každý rok třídenní kachňata a odchovává je do jateční zralosti. Druhý typ se chovu kachen věnuje odborně, nejenom na produkci masa, ale i pro krásu, jíž některá plemena vynikají a věnuje se jejich zušlechťování podle standardu.

Produkce vajec – snáška slepic je ovlivněna mnoha faktory – vnitřními (např. genetikou, zdravím slepice nebo jejím věkem), ale i vnějšími (např. krmení, teplota prostředí, délka světelného dne). Některé můžeme ovlivnit a méně si pak budeme stěžovat, že slepice nenesou.

Jednotlivé druhy drůbeže mohou mít různé sociologické chování – některé sedí na vejcích, zatímco jiné ne a mezi drůbeží najdete monogamní i polygamní druhy. Velké rozdíly jsou i ve vzhledu jednotlivých druhů.