Chováme slepice

V dnešní době se lidé, kteří mají alespoň minimální možnosti, rozhodují přispět ke své zdravější výživě vlastní produkcí rostlinných, ale i živočišných potravin. Z těch živočišných se nejčastěji jedná o vejce z vlastní produkce. Tady vyvstává otázka: Jak na to?

Pokud se jedná o produkci konzumních vajec, u nás jsou to vejce slepic, kachní vejce se u nás konzumují minimálně. Rozhodneme-li se, že budeme chovat slepice, měli bychom si stanovit postup.

Jedná se o předpoklad, že nemáme k dispozici nic, co by mohlo pro chov vyhovovat.

Kurník

Moderní kurník má být prostorný, vzdušný, výška taková, aby v něm chovatel mohl ošetřovat drůbež, čistit a odstraňovat znečištěnou podestýlku a navézt novou, aniž by se musel hrbit, když do kurníku vchází a pracuje v něm. Může být z pevného stavebního materiálu, ale i z desek. Desky by měly být s drážkou a pérkem, aby při vysychání nevznikaly mezery, přes které by v zimních měsících táhl studený vzduch.

Patrně nejrychleji lze postavit kurník z OSB desek a hranolů. Úkolem tohoto příspěvku není rozepsat postup práce, na internetu je různých přístřešků a postupů jejich stavění dostatek. U kurníku je však potřeba i boční okno, doporučil bych i střešní okno z lexanu.

Hřadování

Ve výšce asi 120 cm umístíme bidla – hřady, na kterých slepice budou v noci přespávat – hřadovat. Vhodné je připravit slepicím i žebřík, po němž se na hřady dostanou. Hřady se po určité době musí vyměnit nebo vyčistit, proto je umisťujeme do objímek, ze kterých je snadno vybereme a následně bez problémů vložíme zpět. Dveře do kurníku doporučuji standardní s veřejemi o šířce 80 cm, snadno se přes ně dá projet s kolečkem.

Voliéra

Navazuje přímo na kurník a slepice do ní vychází přes dveře kurníku, v případě chladného počasí přes otvor na dolní straně dveří.  Voliéra je zastřešená, tak je drůbež zajištěna před škodnou, jako je kuna, lasička, liška, ale i kočka či létající dravci jestřáb a krahujec, případně sova. V případě deště a sněžení nezmokne a nezvlhne zařízení voliéry.Pletivo svařované čtvercové 16 x 16 mm, ale menší oka, např. 10 x 10 mm ochrání i před vnikáním myší a potkanů, především pokud je podlaha voliéry a kurníku vybetonovaná.

Velikost voliéry volíme podle počtu slepic, musí být dostatečně velká hlavně tehdy, když chovatel nemá možnost vypouštět slepice do travnaté zahrady. Jsou-li kurník i voliéra vybetonované, je potřeba posypat podlahu podestýlkou. Vyhovují hobliny, sláma, seno, mulčovací kůra, méně piliny kvůli větší prašnosti.

Krmítko

Šikovný chovatel si ho může vyrobit sám z desek nebo překližky. Avšak vhodnější jsou plechová krmítka nabízená v specializovaných prodejnách. Jejich výhoda spočívá v snadném udržování čistoty, dají se dobře vymýt při znečistění. Mají i mřížku, která zabraňuje vyhrabání krmiva, a každá slepice si při něm snadno obsadí přihrádku, z níž si vyzobe svoji denní dávku. Ideální je umístit krmítko do výšky rovnající se výšce zad slepic, tím se zabrání plýtvání krmivem vyhrabáním a nadrobením.

Napáječka

Může posloužit jakákoliv dostatečně velká kovová nebo plastová nádoba. V nabídce jsou ale i tzv. vědrové napáječky. Do nich drůbež nemůže zanést nečistoty nohama, déle se v nich udrží čistá voda, protože nečistoty do nich mohou slepice zanést nanejvýš na zobáku.

Jako gritník poslouží bedýnka, kterou naplníme prosátým štěrkem nebo koupeným gritem pro drůbež či holuby. Může se obohatit o rozdrcené a vysušené vaječné skořápky. Hlavně u uzavřeného chovu ve voliéře je důležité i popeliště nebo hrabaniště. Vytvoříme jej z bedýnky o rozměrech asi 60 x 60 x 15 cm (d x š x v), kterou naplníme pískem, případně do něj zamícháme popel ze dřeva. Slepice jej budou využívat k prachovým koupelím – popelení a hrabání v době, kdy nebudou moci být ve výběhu.

Trusník

Trusník si chovatel vyhotoví pod hřady, na kterých drůbež nocuje, případně odpočívá přes den. Do prostoru pod hřady vloží rám vysoký 15 cm z desek, na který hřebíky připevní pletivo s oky přibližně 7 x 7 cm, přes které bude spolehlivě propadávat trus, avšak slepice se k němu nedostanou. Tím se zabrání kontaktu slepic s exkrementy vyprodukovanými přes noc. Při čistění podlahy kurníku se trusník nadzvedne a společně s podlahovou podestýlkou vyveze na hnojiště.

Kolik slepic?

K základním podmínkám udržení dobrého zdravotního stavu a poskytování nejvyšší užitkovosti patří dostatek prostoru v kurníku. Na 1 m2 podlahové plochy v zastřešeném prostoru pro ustájení v podmínkách drobného chovu mohou být maximálně 3 ks kurů velkých plemen či 5 ks zdrobnělých plemen (Malík, V., 1991).

Takže při velikosti podlahové plochy kurníku 3 x 2 m v něm můžeme ustájit až 18 nosnic větších plemen, přilehlá voliéra by měla mít dvojnásobný rozměr podlahové plochy. Osobně bych zvolil počet menší, deset nosnic a jeden kohout v případě, že bych chtěl produkovat násadová vejce a líhnout kuřata. To je však námět na jiný článek.

Snášková hnízda

Pro snášková hnízda slepic kura domácího se doporučují rozměry (šířka x výška x hloubka) 350 x 400 x 400 mm (Malík, V., 1991). Tyto mohou být až ve třech řadách nad sebou. Dostatek prostoru pro snášení vajec umožňuje získat vejce s čistou skořápkou a neinfikovaným obsahem. Jedno hnízdo může posloužit ke snášení vajec pro tři slepice. Pokud si nechceme vyrábět snáškové hnízdo sami, vyhledáme možnost zakoupení na internetu. Je tam řada nabídek na prodej, ale i návodů k vyhotovení.

Krmení

Slepice jsou všežravci, živí se především rostlinnou potravou, ale v jejich potravě musí být zastoupena rostlinná i živočišná složka. Nosnice mají vysoké nároky na všechny složky výživy. Běžně se krmí směsmi složenými z obilovin, olejnin a luskovin. Z obilovin pšenicí, ječmenem, kukuřicí, nahým ovsem, a to především tehdy, pokud má chovatel tato krmiva z vlastní produkce. I tehdy je potřeba dbát, aby drůbež dostala v krmivu správný poměr dusíkatých látek, tuků, sacharidů, vlákniny a ostatních složek včetně stopových prvků a doplnit šrotovanou směs obilovin bílkovinným koncentrátem, například univerzálním koncentrátem Drůbež UNI 30 pro výkrm všech kategorií drůbeže, který obsahuje sóju nejvyšší kvality. Míchá se s obilím v poměru 20 – 40 % (podle druhu nebo fáze výkrmu). Přispívá k rychlému růstu a vysoké masitosti.

V dnešní době je však nejjednodušší krmit drůbež průmyslově vyráběnými kompletními krmnými směsmi. Mají vyvážený poměr živin. Vysokou snášku vajec s pevnou skořápkou zajistí granulované krmivo Nosnice Gold. Vyšší snášku podpoří také sypká směs pod označením Nosnice Klasik. Chovatelé plemenných kurů zase ocení kompletní směs pro nosnice na podporu vyššího líhnutí a úspěšného vývoje embrya Nosnice Repro.

Jak získat drůbež

Možností je několik. Chce-li zájemce konkrétní čistokrevnou drůbež, může ji hledat v inzerátech v odborném tisku a na inzertních portálech.  Pokud se mu jedná o vysokou produkci vajec, může si vybrat některé komerční snáškové hybridy a vychovat si nosnice od kuřat, případně koupit odchované nosnice ve věku asi 6 týdnů. Farmy vyřazují nosnice po prvním roce snášky. Jedná se o nosnice, které po přepeření a aklimatizaci na nový, přirozený způsob života a ustájení mohou chovateli poskytnout ještě další rok i dva uspokojivou snášku. Pak chovatel může slepice vyřadit a koupit nové, případně mít připravené nové hejno, kterým nahradí to původní. Slepice se při dobré péči mohou dožít deseti i více let. V takovém věku už od nich nelze očekávat výraznější užitek. Chovatelé vyřazují nosnice většinou již po druhé snášce.

Požírání vajec

Požírání vlastních vajec nosnicemi se vyskytuje poměrně často. Tento zlozvyk může vzniknout tehdy, když některá slepice snáší vejce s měkkou skořápkou nebo bez skořápky, pouze ve vaječné bláně. Vejce praskne, vyteče, slepice jej ochutnají a zlozvyk je tady. Postupně budou taková vejce vyhledávat a později mohou načínat i vejce s pevnou skořápkou.

Vejce s měkkou skořápkou mohou začít snášet slepice při nedostatku vápníku v gritu. Při krmení plnohodnotnými krmnými směsmi by takový jev neměl nastat. Někdy tento zlozvyk mají na svědomí i hospodyňky, když například dávají slepicím čerstvé skořápky z použitých vajec. Zbylý bílek slepicím zachutná, postupně jej budou stále víc vyhledávat, až se nakonec naučí konzumovat snesená vejce už ve snáškovém hnízdě. Vaječné skořápky je potřeba umýt, vysušit a rozdrtit. Tehdy jsou ideálním zdrojem vápníku pro tvorbu vajec v organizmu nosnic.

Slepice v zimě

Slepice naši středoevropskou zimu v kurníku, jaký jsme si představili v článku, budou snášet dobře. Plemena slepic s růžicovým hřebínkem jsou vůči mrazům odolnější než slepice s listovým hřebínkem. Náchylné k namrzání hřebenů jsou slepice s velkými listovými hřebeny, například minorky, vlašky a jiné. V případě očekávání mrazů je potřebné natřít slepicím i kohoutům hřebeny a laloky jedlým olejem nebo osvědčenou Indulonou.

Produkce exkrementů a jejich likvidace

Slepice vyprodukuje denně 175 – 180 g trusu, což je přibližně 65 kg ročně. K tomu je potřeba připočíst i množství podestýlky vyvezené na hnojiště při pravidelném čištění trusníku a podlahy kurníku a voliéry. Při deseti slepicích to může být min. 1 000 kg za rok. Z toho vyplývá, že chovatel musí vyhradit místo, nejlépe ohrazené např. paletami. Kompostování uloženého trusu s podestýlkou lze urychlit pomocí speciálních baktérií a enzymů pro likvidaci biologických odpadů, jakož i nasazením kalifornských žížal. Hnůj promění na kompost do tří měsíců. Takovýto kompost je vhodný k přímému hnojení na zahrádkách.