Tepelný stres u drůbeže

Drůbež patří mezi hospodářská zvířata s velmi intenzivním metabolismem (látkovou přeměnou), který je základem její vysoké užitkovosti. Rychlý růst brojlerů, vysoká produkce vajec u nosnic, nebo dobrá reprodukční schopnost chovných zvířat, jsou výsledkem dlouhodobého šlechtění, kvalitní výživy a správného managementu chovu. Současně však tato vysoká výkonnost znamená, že organismus pracuje s vysokými nároky na energii, živiny a přesnou regulaci tělesných funkcí

Právě proto patří drůbež mezi druhy velmi citlivé na vysoké teploty. Tepelný stres (stav, kdy organismus nedokáže dostatečně rychle odvádět vznikající tělesné teplo) neovlivňuje pouze chování zvířat, ale zasahuje celý organismus. Dochází ke změnám v příjmu krmiva, trávení, metabolismu živin, imunitě i reprodukčních funkcích.

Z pohledu chovatele se problém často projeví nejprve nenápadně. Nosnice začnou snášet méně vajec nebo se zhorší kvalita skořápky. Brojleři pomaleji přirůstají a spotřebují více krmiva na kilogram přírůstku. Krůty omezují příjem potravy a okrasná drůbež může ztrácet kvalitu opeření. Tyto změny však nejsou pouze důsledkem nepohodlí způsobeného horkem – jsou výsledkem složitých fyziologických procesů (změn funkcí organismu), které probíhají uvnitř těla.

Na rozdíl od člověka nemá drůbež možnost ochlazovat organismus pocením. Musí využívat jiné mechanismy, které jsou však při dlouhodobém působení vysokých teplot méně účinné a představují pro organismus další zátěž.

Správné podmínky chovu, dostatek kvalitní vody a vhodně sestavená krmná dávka proto představují základní nástroje, které mohou pomoci drůbeži zvládnout období vysokých teplot s menšími negativními dopady.

Proč je drůbež na vysoké teploty citlivá?

Ptáci mají přirozeně vyšší tělesnou teplotu než savci. U dospělých kuřat se pohybuje přibližně mezi 40 až 42 °C. Tato vysoká teplota je nezbytná pro správný průběh metabolismu, trávení a imunitních funkcí, zároveň však znamená, že organismus má menší prostor pro další zvýšení teploty. Pokud množství tepla vznikajícího v organismu převýší schopnost jeho odvádění do okolního prostředí, dochází k tepelnému stresu.

Peří – výhoda i nevýhoda

Peří je jednou z nejvýznamnějších vlastností ptáků. V chladnějším období funguje jako výborná izolační vrstva, která omezuje ztráty tělesného tepla. V horkém prostředí se však tato vlastnost stává nevýhodou. Husté opeření omezuje přímý kontakt kůže s okolním vzduchem a ztěžuje ochlazování.

Citlivější proto bývají:

• těžká masná plemena,
• rychle rostoucí brojleři,
• hustě opeřená plemena,
• dlouhoopeřená okrasná drůbež.

Jak se drůbež ochlazuje?

Drůbež nemá funkční potní žlázy (žlázy produkující pot), a proto nemůže využívat pocení jako člověk.

Hlavními mechanismy ochlazování jsou:

• zrychlené dýchání (dýchání s otevřeným zobákem),
• změna chování, jako je omezení pohybu, vyhledávání stínu, polehávání, rozprostírání křídel od těla,
• snížený příjem krmiva.

Kdy vzniká tepelný stres?

Vznik tepelného stresu nezávisí pouze na samotné teplotě.

Důležitá je kombinace několika faktorů:

• teplota prostředí,
• vlhkost vzduchu,
• proudění vzduchu,
• hustota obsazení,
• věk zvířat,
• tělesná hmotnost,
• zdravotní stav.

Za běžných podmínek začíná být drůbež při teplotách nad přibližně 25 °C více zatěžována. Při dlouhodobém působení teplot kolem 30 °C a více již významně narůstá riziko tepelného stresu. Velkým problémem je vysoká vlhkost vzduchu. Pokud je vzduch nasycený vodní párou, odpařování vody z dýchacích cest je méně účinné a organismus se ochlazuje obtížněji.

Co se děje v organismu během tepelného stresu?

Tepelný stres není pouze reakce na nepříjemné prostředí. Jedná se o komplexní stav, který ovlivňuje téměř všechny orgánové systémy. Jednou z prvních reakcí organismu je omezení příjmu krmiva. Trávení a využití živin vytváří metabolické teplo (teplo vznikající při zpracování živin). Pokud pták přijímá méně potravy, snižuje tím množství tepla vznikajícího během trávení.

Vliv tepelného stresu na jednotlivé kategorie drůbeže

Brojleři

Brojleři patří mezi nejcitlivější kategorie drůbeže. Moderní brojleři byli vyšlechtěni na velmi rychlý růst svaloviny. To znamená vysokou intenzitu metabolismu a velkou tvorbu tělesného tepla.

Při vysokých teplotách dochází k:

• poklesu příjmu krmiva,
• zpomalení růstu,
• horší konverzi krmiva (množství krmiva potřebného na kilogram přírůstku),
• větší nerovnoměrnosti hejna,
• zvýšenému riziku úhynů.

Velmi citlivé jsou zejména poslední týdny výkrmu, kdy mají ptáci nejvyšší tělesnou hmotnost a zároveň produkují nejvíce tepla.

Příklad z praxe: Chovatel brojlerů zaznamená během několika horkých dnů výrazné zpomalení růstu. Ptáci většinu dne sedí, méně chodí ke krmítku a více času tráví u napáječek. Přestože mají dostatek krmiva, jeho spotřeba klesne. Nejde o problém kvality krmiva, ale o přirozenou reakci organismu, který se snaží snížit tvorbu dalšího tepla.

Nosnice

U nosnic představuje tepelný stres problém především kvůli vysoké energetické náročnosti tvorby vejce. Při vysokých teplotách nosnice omezuje příjem krmiva.

To vede k:

• poklesu snášky,
• menší velikosti vajec,
• horší kvalitě skořápky,
• vyšším ztrátám vajec poškozením.

Jedním z typických problémů je tvorba tenké skořápky. Příčinou není pouze nedostatek vápníku v krmivu, ale také změny metabolismu způsobené intenzivním dýcháním.

Krůty

Krůty patří mezi velmi citlivé druhy. Jejich velká tělesná hmotnost znamená vysokou produkci tepla, které se při vysokých teplotách obtížně odvádí.

Tepelný stres může způsobit:

• výrazné omezení příjmu krmiva,
• zpomalení růstu,
• horší reprodukční výsledky,
• vyšší úhyny.

Kachny a husy

Vodní drůbež bývá často považována za odolnější díky spojení s vodním prostředím. Ve skutečnosti však záleží především na možnosti ochlazování. Pokud nemají přístup k vodě umožňující ochlazení těla, mohou vysokými teplotami trpět stejně jako ostatní druhy.

Okrasná a výstavní drůbež

U hobby chovů nebývá hlavním problémem pouze užitkovost, ale také kondice a vzhled zvířat.

Tepelný stres může negativně ovlivnit:

• kvalitu opeření,
• lesk peří,
• průběh přepeřování,
• reprodukční schopnost kohoutů.

Citlivá bývají například plemena s velmi hustým opeřením nebo dlouhými pery.

Jak poznat tepelný stres u drůbeže?

Čím dříve chovatel rozpozná první příznaky tepelného stresu, tím větší je šance zabránit výraznějším ztrátám. Zpočátku bývají projevy nenápadné a mohou být zaměněny za běžné snížení aktivity během horkých dnů.

Mezi první varovné příznaky patří:

• snížený příjem krmiva,
• zvýšený příjem vody,
• menší pohybová aktivita,
• vyhledávání stínu nebo chladnějších míst,
• roztažená křídla od těla,
• zrychlené dýchání,
• otevřený zobák při dýchání,
• polehávání.

V pokročilé fázi může dojít k výraznému přehřátí organismu (hypertermii), kdy ptáci ztrácejí koordinaci pohybu, leží na boku, nereagují na okolí a hrozí jejich úhyn.

Výživa jako prevence tepelného stresu

Správně sestavená krmná dávka nedokáže odstranit vysokou okolní teplotu, může však významně pomoci organismu lépe zvládnout období tepelné zátěže.

Cílem výživy v období vysokých teplot je především:

• zajistit dostatečný příjem živin i při nižší spotřebě krmiva,
• podpořit zdraví střev,
• chránit buňky před oxidačním poškozením,
• udržet správnou rovnováhu minerálních látek,
• podpořit imunitní systém.

Při vysokých teplotách drůbež omezuje příjem krmiva, proto je důležité, aby přijaté krmivo obsahovalo dostatek energie, kvalitních bílkovin, aminokyselin, vitamínů a minerálních látek. Cílem není pouze zvýšit energetickou hodnotu směsi, ale především zajistit správnou rovnováhu živin. Významnou roli mají esenciální aminokyseliny (aminokyseliny, které si organismus nedokáže vytvořit sám), zejména methionin, lysin a threonin, které podporují růst, kvalitu opeření, zdraví střev a imunitu.

Tepelný stres zároveň zvyšuje tvorbu volných radikálů (látek poškozujících buňky), proto jsou důležité antioxidanty (ochranné látky), například vitamín E, vitamín C a selen. Podporu organismu mohou představovat také betain a vybrané fytogenní látky (aktivní látky rostlinného původu), které pomáhají udržovat správnou funkci buněk, střevního prostředí a využití živin.

Nejdůležitější je dostatek vody

Voda je při tepelném stresu nejdůležitější živinou. Při vysokých teplotách může spotřeba vody několikanásobně vzrůst. Pták ji využívá nejen pro běžné metabolické procesy, ale také pro ochlazování prostřednictvím dýchání.

Voda musí být:

• stále dostupná,
• hygienicky nezávadná,
• čerstvá,
• pravidelně kontrolovaná.

Velmi častou chybou v hobby chovech je předpoklad, že pokud je napáječka plná, má zvíře automaticky dostatek vody.

Příklad z praxe: Chovatel kontroluje ráno plnou napáječku u slepic. Odpoledne však zjistí, že některé kusy intenzivně dýchají a méně žerou. Příčinou může být zanesený ventil nebo příliš teplá voda v napáječce. Ptáci sice „vodu mají“, ale nemohou ji efektivně využít.

Během horkých dnů je tedy vhodné:

• kontrolovat průchodnost napáječek,
• čistit nádoby na vodu,
• zabránit jejich přehřívání na přímém slunci.

Význam elektrolytů při tepelném stresu

Při zrychleném dýchání dochází ke změnám v hospodaření s minerálními látkami.

Ztráty se týkají především:

• sodíku,
• draslíku,
• chloridů.

Tyto minerály označujeme jako elektrolyty (minerální látky schopné vytvářet elektrický náboj v tělních tekutinách). Jsou nezbytné pro správnou funkci svalů, nervovou činnost a udržení rovnováhy vody v organismu.

Prostředí a management chovu

Ani kvalitní krmná směs nedokáže nahradit nevhodné podmínky prostředí.

Během horkých dnů je důležité zajistit:

• dostatek stínu,
• proudění vzduchu,
• ochranu před přímým sluncem,
• pravidelnou kontrolu vody,
• dostatek prostoru,
• omezení manipulace během nejteplejší části dne.

U venkovních chovů je problémem zejména přímé sluneční záření. Přestože venkovní výběh může být pro drůbež velmi prospěšný, musí obsahovat místa, kde se mohou ptáci ukrýt.

Nejčastější chyby chovatelů

V praxi se opakují zejména tyto chyby:

• nedostatek vody během horkých dnů,
• umístění napáječek na přímém slunci,
• špatné větrání kurníku,
• příliš vysoká hustota zvířat,
• manipulace se zvířaty v poledních hodinách,
• náhlé změny krmné dávky,
• podávání nevhodných zbytků potravin místo kompletního krmiva.

Chybou může být také snaha „zlepšit kondici“ přidáváním velkého množství obilovin. Obiloviny sice dodají energii, ale neřeší potřebu aminokyselin, vitaminů a minerálních látek.

Závěr

Tepelný stres patří mezi významné rizikové faktory chovu drůbeže. Jeho vliv není omezen pouze na dočasné snížení aktivity, ale zasahuje celý organismus – od příjmu krmiva přes trávení až po imunitu a reprodukci. Nejcitlivější jsou zejména rychle rostoucí brojleři, vysoce produkční nosnice, těžká plemena krůt a některá okrasná plemena s hustým opeřením. Základem prevence je kombinace správného prostředí, dostatku kvalitní vody a vyvážené výživy. Významné jsou při tepelném stresu zejména antioxidanty, elektrolyty, kvalitní aminokyseliny a látky podporující zdraví střev. Pro chovatele platí jednoduché pravidlo, a to, pokud drůbež během horkých dnů výrazně méně přijímá krmivo, intenzivně dýchá nebo se mění její užitkovost, nejde pouze o běžnou reakci na počasí. Včasná reakce může významně snížit ztráty a pomoci udržet zdraví i kondici chovaných zvířat.

Zdroje, ze kterých bylo čerpáno, jsou dostupné u autorky Ing. Lucie Humeni.