Přepeřování u slepic, proč klesá snáška a jak může pomoci výživa?

Pokud chováte slepice, možná právě na přelomu léta a podzimu pozorujete změnu, která dokáže překvapit i zkušené chovatele. V kurníku přibývá peří, slepice vypadají „oškubaně“ a zároveň snášejí méně vajec. Někdy snáška klesne jen mírně, jindy se může na určitou dobu téměř zastavit. Ve většině případů nejde o nemoc, ale o přirozený proces – přepeřování.

Přepeřování je pro slepici fyziologicky náročné období. Organismus musí současně zajistit obnovu peří, udržovat základní životní funkce a podle možností pokračovat také v tvorbě vajec. Není proto překvapivé, že se část živin a energie začne přednostně využívat právě na obnovu opeření a snáška se sníží. Výživa v tomto období může sehrát důležitou roli v tom, jak dobře slepice přepeřování zvládne a jak rychle se následně vrátí k běžné snášce.

Proč slepice na podzim přepeřují?

Přirozené přepeřování je úzce spojeno se změnami prostředí a reprodukčního cyklu. U slepic se často objevuje na konci léta/na podzim, kdy se zároveň zkracuje délka přirozeného světelného dne. Právě změny fotoperiody, tedy délky osvětlení během dne, patří mezi významné faktory ovlivňující reprodukční aktivitu drůbeže. Samotné přepeřování ale není pouze „výměna starého peří za nové“. Jde o období významných změn v metabolismu slepice. Tvorba nového peří vyžaduje velké množství bílkovin a aminokyselin, zatímco současně dochází ke změnám aktivity reprodukčního systému. Výsledkem je to, co chovatel vidí nejdříve – slepice začne méně snášet nebo může snášku na určitou dobu úplně přerušit. Proces obvykle trvá 6-12 týdnů.

Proč při přepeřování klesá snáška?

Tvorba vajec patří mezi metabolicky náročné procesy. Pokud má organismus omezené zdroje nebo se mění jeho hormonální nastavení, nemusí být prioritou pokračovat ve vysoké produkci vajec. Během přepeřování dochází k útlumu reprodukčních orgánů a současně se mění tělesné zásoby a metabolismus slepice. Výzkumy ukazují například pokles hmotnosti vaječníků a vejcovodů během přepeřování. Po jeho skončení se jejich funkce postupně obnovuje a s ní se vrací také produkce vajec. Proto není vhodné snažit se za každou cenu udržet stejnou snášku jako před přepeřováním. Pokles snášky je v tomto období přirozený. Mnohem důležitější je zajistit, aby měla slepice dostatek živin pro tvorbu nového opeření a aby po přepeření měla dobré podmínky pro návrat ke snášce.

Peří je především bílkovina

Jednou z nejdůležitějších živin při přepeřování jsou bílkoviny a především aminokyseliny. Peří je tvořeno převážně keratinem, tedy strukturální bílkovinou. Pro jeho tvorbu proto slepice potřebuje dostatek kvalitních aminokyselin. Významná je zejména dostupnost sirných aminokyselin, například methioninu a cysteinu. To je důvod, proč není při přepeřování vhodné výrazně omezovat přísun bílkovin nebo slepici krmit pouze obilovinami. Samotný údaj o obsahu hrubého proteinu ale není všechno. Důležité je také složení bílkoviny a dostupnost jednotlivých aminokyselin.

 

Jak může pomoci výživa?

1. Dostatek kvalitních bílkovin a aminokyselin:

Při tvorbě nového peří se zvyšuje potřeba živin využitelných pro tvorbu keratinu. Krmná dávka by proto měla poskytovat dostatek kvalitních bílkovin a vyvážený profil aminokyselin. Zvláštní pozornost si zaslouží methionin, který je pro tvorbu peří významný.

2. Nezapomínat na minerální látky:

Přepeřování není jen otázkou bílkovin. Slepice potřebuje také dostatek minerálních látek a vitaminů pro správné fungování metabolismu, tvorbu nového peří a následnou produkci vajec. Jakmile se začne snáška znovu zvyšovat, opět výrazně vzroste význam vápníku a fosforu. Vápník je nezbytný především pro tvorbu skořápky, ale jeho hospodaření v organismu je zároveň úzce propojeno s kostní tkání. U starších nosnic je proto správné minerální zásobení obzvlášť důležité. Současné studie upozorňují například na význam správného poměru vápníku a fosforu při obnově skeletu po přepeřování.

3. Dostatek energie:

Slepice potřebuje energii nejen pro základní životní funkce, ale také pro růst nového peří a následnou produkci vajec. To však neznamená, že bychom měli během přepeřování výrazně zvyšovat energetickou koncentraci krmiva nebo slepice překrmovat. Cílem je především vyvážená krmná dávka odpovídající aktuální potřebě zvířete. Při návratu ke snášce se potřeba živin opět mění. Organismus musí zvládnout nejen tvorbu vajec, ale také udržovat tělesnou kondici a pokračovat v obnově opeření.

 

Co čekat po přepeření?

Přepeřování nekončí ve chvíli, kdy kurník přestane být plný peří. Organismus slepice ještě potřebuje čas na úplnou obnovu. Snáška se proto nemusí vrátit ze dne na den. Po obnovení reprodukční aktivity postupně narůstá produkce vajec. Zároveň může dojít ke zlepšení některých parametrů kvality vajec. Délka a průběh přepeřování se ale mohou mezi slepicemi výrazně lišit. Záleží na věku, plemeni, užitkovosti, kondici, zdravotním stavu, podmínkách chovu i výživě.

 

Závěr

Přepeřování je období, kdy slepice přirozeně přesměrovává část svých zdrojů z produkce vajec na obnovu vlastního těla a opeření. Proto je pokles snášky zejména na konci léta a během podzimu zcela běžný. Výživa může pomoci především tím, že slepici poskytne dostatek kvalitních bílkovin a aminokyselin, energie, vitamínů a minerálních látek. Dobře živená slepice nemusí během přepeřování snášet stejně jako v hlavní fázi produkce. Cílem je umožnit jí kvalitně obnovit opeření a tělesné rezervy, aby se po přepeření mohla zdravá a v dobré kondici vrátit ke snášce.

 

Zdroje, ze kterých bylo čerpáno, jsou dostupné u autorky Ing. Lucie Humeni.