Označování krmiv – co nám říká etiketa?

Označování krmiv je důležitou součástí systému kontroly kvality a bezpečnosti krmných směsí v České republice, protože poskytuje chovatelům klíčové informace o složení, výživové hodnotě a použití krmiva. To vše zjistíme z etikety.

V oblasti kontroly kvality krmiv v České republice má zásadní postavení Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), který spadá pod Ministerstvo zemědělství. Tento státní orgán se zaměřuje na dohled nad kvalitou a bezpečností zemědělských produktů, včetně krmiv určených pro hospodářská zvířata v malochovech – drůbež, králíky a další hospodářská zvířata. Kontroluje, zda krmiva odpovídají stanoveným požadavkům a přispívají k ochraně zdraví zvířat. Součástí kontroly je také sledování označování krmiv a jaké informace výrobci uvádějí na obalech. Štítek na obalu krmiva se označuje jako etiketa. Za správné označení krmiva je zodpovědný výrobce, což vychází ze Zákona o krmivech. Etiketa musí obsahovat jasné a srozumitelné údaje. Díky těmto údajům může chovatel lépe posoudit, zda je dané krmivo pro jeho zvířata vhodné, a zároveň má jistotu, že produkt splňuje požadované legislativní náležitosti.

Etiketa musí být pravdivá, srozumitelná a nesmí uvádět odběratele v omyl. Povinné údaje zahrnují:

• název výrobku,
• druh krmiva,
• určení pro konkrétní druh zvířat,
• identifikace výrobce,
• návod k použití,
• seznam krmných surovin,
• analytické složky,
• obsah doplňkových látek,
• čistou hmotnost balení,
• datum výroby,
• číslo výrobní šarže,
• expirace.

Bez těchto náležitostí nesmí být krmivo uváděno na trh.

Název výrobku

Etiketa musí obsahovat název produktu. Česká legislativa stanovuje, že název krmiva musí jasně identifikovat druh a účel výrobku a nesmí být zavádějící. Naopak legislativa přímo nevyžaduje, aby etiketa uváděla formu krmiva (granule, drť, sypká směs apod.) či velikost granulí a toto sdělení je na výrobci.

Druh krmiva – kompletní nebo doplňková krmná směs

Rozlišení druhu krmiva má zásadní význam pro jeho zařazení do krmné dávky.

Kompletní krmivo pokrývá veškeré denní potřeby živin při dodržení doporučeného dávkování. Tento druh krmiva je běžný zejména ve velkochovech drůbeže i králíků, ale taktéž v malochovech drůbeže. U nosnic bývá většina směsí kompletní, protože mají pokrýt potřebu energie, bílkovin i minerálů pro tvorbu vajec. U výkrmových kuřat (brojlerů) se používají kompletní směsi rozdělené podle věku (starter, grower, finisher), protože jejich nároky na živiny se rychle mění.

Doplňkové krmivo je určeno k doplnění objemného krmiva nebo jiných komponent. Obsahuje koncentrovanější podíl některých živin a při samostatném podávání by nebylo nutričně vyvážené. Tento druh krmiva se často využívá u králíků v malochovech, kde je běžné jejich kombinování se senem.

Identifikace výrobce

Na etiketě musí být uveden název firmy, její adresa a registrační číslo provozu. Tento subjekt nese plnou odpovědnost za správnost složení i bezpečnost krmiva a podléhá kontrole ÚKZÚZ. Registraci krmivářského podniku si lze ověřit ve veřejném registru https://eagri.cz/public/app/ukzuz/registr-krmivarskych-podniku.

Registrovaný výrobce je pod úředním dozorem, musí splňovat požadavky na hygienu výroby, skladování surovin i kontrolu kvality. Pokud by došlo k problému, je možné dohledat konkrétní šarži a řešit situaci cíleně. Registrace tedy není formalita, ale záruka odpovědnosti a dohledatelnosti produktu. Krmiva od neregistrovaných podniků nepodléhají úřední kontrole ani systému dohledatelnosti, což znamená vyšší riziko neověřeného složení, nedostatečné hygieny výroby a omezené možnosti řešení případných zdravotních komplikací.

 

Návod k použití

Návod k použití na etiketě obvykle uvádí doporučené dávkování krmiva. Popisuje způsob podávání, například míchání s objemným krmivem nebo samostatně, a případná omezení či upozornění. Cílem je zajistit, aby zvířata přijímala krmiva bezpečně a ve správném množství pro optimální výživu.

 

Surovinové složení

Na etiketě krmiva není povinné uvádět přesné procento jednotlivých surovin, stačí je seřadit podle hmotnosti. Takový seznam ukazuje, co směs převládá, aniž by výrobce musel odhalovat recepturu. Suroviny jsou uvedeny v sestupném pořadí podle hmotnostního zastoupení v době výroby. Nejvyšší zastoupení mají ve směsi obvykle první 3-4 krmné suroviny, které taktéž často mohou být zastoupeny ve směsi v rozdílech i pouhého 1 %, ale není to vždy pravidlem.  Složení surovin poskytuje základní představu o charakteru směsi, např. zda převažují obiloviny, vlákninové komponenty nebo olejnatá semena.

U drůbeže sledujte zejména podíl obilovin (pšenice, kukuřice) a zdroj bílkovin (např. sójový extrahovaný šrot). Nedostatek kvalitních bílkovin může vést ke snížení snášky nebo pomalejšímu růstu.

U králíků je zásadní obsah vlákniny – směs by měla obsahovat vojtěšku, travní úsušky nebo jiné vláknité komponenty. Příliš vysoký podíl obilovin může způsobit trávicí potíže.

 

Analytické složení

Analytické složky představují standardizované laboratorní parametry vycházející z tzv. Weendské analýzy. Slovo „hrubé“ u analytických složek krmiva (hrubý protein, hrubé tuky, hrubá vláknina, hrubý popel) znamená, že se jedná o celkové množství dané složky stanovené standardní laboratorní metodou, nikoli o přesný chemický rozbor jednotlivých komponent.

Hrubý protein je hodnota označující celkové množství dusíkatých látek (NL), tedy součet všech proteinů obsažených v krmivu (rostlinných i živočišných). Nosnice potřebují obvykle 15–18 % NL podle fáze snášky. Kuřecí brojleři mají vyšší nároky, zejména ve startéru (až kolem 20–23 % NL).

Hrubé tuky je součet všech tuků a olejů obsažených v krmivu (rostlinných i živočišných).

Hrubá vláknina odráží množství nerozpustné vlákniny, zejména celulózy, hemicelulózy a ligninu. U drůbeže bývá obsah vlákniny nižší a naopak u králíků je vyšší obsah vlákniny zásadní pro správnou funkci trávicího traktu a prevenci průjmů či nadmutí.

Hrubý popel představuje minerální zbytek po spálení organické hmoty při vysoké teplotě. Neudává konkrétní minerální profil, ale celkové množství anorganických látek. Popeloviny jsou minerální látky, které zůstávají po spálení krmiva. Nejsou stravitelné, ale ukazují celkový obsah minerálů důležitých pro zdraví kostí, svalů a dalších funkcí organismu zvířete.

Vápník, fosfor, sodík jsou minerální makroprvky, které se uvádějí samostatně, protože jejich rovnováha má zásadní význam pro kostní metabolismus, nervosvalovou funkci a acidobazickou rovnováhu. V krmivu pro nosnice bývá obsah vápníku výrazně vyšší (kolem 3,5–4 %), protože je nezbytný pro tvorbu skořápky. Naopak u krmiv pro králíky je nadbytek vápníku rizikový (může přispívat k tvorbě močových kamenů), proto není „více“ vždy lépe.

Škrob a cukry nejsou mezi analytickými složkami, které je povinno uvádět dle legislativy a proto jejich uvedení závisí na rozhodnutí výrobce. Stanovení škrobu vyžaduje specifickou laboratorní metodiku, která není součástí základní Weendské analýzy.  Z tohoto důvodu se nejedná o povinně deklarovaný údaj.

 

Doplňkové látky

Doplňkové látky (krmná aditiva) jsou látky, mikroorganismy nebo přípravky, které nejsou krmné suroviny nebo premixy. Podávají se ve velmi malých dávkách a nepatří sem veterinární přípravky.

Na etiketě musí být vždy vypsány v tomto pořadí:

1. Technologické – chrání krmivo před zkažením, zlepšují jeho strukturu a prodlužují trvanlivost.
2. Senzorické – zlepšují přitažlivost a chuť krmiva.
3. Nutriční – zlepšují výživnou hodnotu krmiva.
4. Zootechnické – podporují trávení a pozitivně ovlivňují živočišnou výrobu.
5. Kokcidiostatika a histomonostatika – zastavují růst prvoků. Ve směsích pro výkrmovou drůbež jsou často součástí, protože kokcidióza patří mezi častá onemocnění v intenzivnějším chovu. U králíků se mohou vyskytovat ve směsích určených pro výkrm nebo odchov mláďat. Pokud chováte zvířata v režimu „bez medikace“ nebo v ekologickém systému, sledujte, zda směs kokcidiostatika neobsahuje. Směsi s kokcidiostatiky nejsou určeny pro všechna zvířata (např. pro nosnice produkující konzumní vejce).

Výrobní šarže

Šarže je konkrétní výrobní dávka krmiva, která vznikla při jedné výrobní operaci. Každá šarže má své unikátní číslo, díky kterému lze dohledat přesné složení, datum výroby a kontrolu kvality. To umožňuje výrobci i chovateli sledovat původ krmiva a řešit případné problémy, například při reklamaci nebo stažení produktu z trhu.

Datum výroby, expirace

Datum výroby uvádí, kdy bylo krmivo vyrobeno, a pomáhá sledovat čerstvost produktu.

Datum minimální trvanlivosti (expirace) označuje, do kdy si krmivo při správném skladování uchovává deklarované nutriční hodnoty a bezpečnost. Krmivo po expiraci může mít snížený obsah vitamínů, rozložené tuky nebo se může zvýšit růst nežádoucích mikroorganismů (bakterie, kvasinky, plísně,…), což už může ohrozit zdraví zvířat. Proto krmivo po expiraci nedoporučujeme zkrmovat.

 

Závěr

Etiketa krmiva poskytuje souhrn informací, které umožňují posoudit složení, výživovou hodnotu i bezpečnost produktu. Důvěryhodný a registrovaný výrobce, který transparentně uvádí všechny zákonné údaje a podléhá úřední kontrole, představuje pro vás, chovatele, jistotu stabilní kvality a dohledatelnosti. V oblasti výživy zvířat totiž nejde pouze o ,,složení na papíře‘‘, ale o konzistentní výrobu, kontrolované suroviny a odpovědnost za každou vyrobenou šarži.

 

Zdroje, ze kterých bylo čerpáno, jsou dostupné u autorky Ing. Lucie Humeni.