Plemena ovcí s kombinovanou užitkovostí

V České republice se nejvíc chovají kombinovaná plemena ovcí. Mezi nejčastěji zastoupené patří plemeno romney, šumavská ovce a valaška.

Nenáročný romney

Z ovcí s kombinovanou užitkovosti je s počtem 3127 bahnic (45 chovů) v kontrole užitkovosti u nás nejčastějším plemenem  romney. Jedná se o polojemnovlnné bílé plemeno středního až většího tělesného rámce s kombinovanou vlnařsko masnou užitkovostí. Pro svou dobrou přizpůsobivost, odolnost a nenáročnost na krmení, ale i kvůli vynikajícím mateřským vlastnostem, odpovídající  růstové schopnosti jehňat a v neposlední řadě i dědičné odolnosti vůči hnilobě paznehtů je romney celosvětově nejrozšířenějším plemenem ovcí. Vzhledem k předpokladům pro celoroční pastevní chov si toto tradiční plemeno původem z Anglie získává pozornost také u našich ovčáků.

Plemeno Romney

 

V České republice se chová od první poloviny 90. let minulého století. Živá hmotnost bahnic je 60 až 70 kg, u beranů dosahuje 100 až 120 kg. Plodnost na obahněnou ovci je 160 až 170 %, bahnice mají obvykle lehké porody, které nevyžadují asistenci. Jehňata jsou velmi životaschopná a při vynikající mléčnosti matek dosahují s přírůstky i přes 300 g hmotnosti ve sto dnech věku 30 až 35 kg.

Další nejpočetněji zastoupená plemena ovcí

Co do počtu bahnic v KU se na trojlístku nejpočetnějších plemen dále podílejí šumavská ovce s 2425 bahnicemi (ze 38 chovů) spolu s valašskou ovcí se 1167 bahnicemi  (ze 62 chovů). Obě plemena jsou od roku 1999 zařazena do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.  

Šumavská ovce

Šumavská ovce reprezentuje polojemnovlnné až polohrubovlnné plemeno středního tělesného rámce s trojstrannou užitkovostí. Většinou rohatá hlava beranů je mírně klabonosá, bahnice jsou převážně bezrohé. Bahnice dosahují živé hmotnosti 45 až 55 kg, berani 60 až 70 kg. Pro velmi dobrou konstituci je plemeno vhodné především do horských  oblastí. Má dobré pastevní vlastnosti, vyhovuje mu spíše tzv. karpatský způsob pastvy. Plodnost na obahněnou ovci dosahuje 140 až 145 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku je 25 až 30 kg.

Valaška

Valaška je hrubovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí, přizpůsobené salašnickému způsobu chovu. Záměrem národního programu pro využívání genetických zdrojů zvířat je udržet valašskou ovci v původním typu a současně regenerovat její černý a strakatý ráz. V rámci kontroly užitkovosti se proto sledují i varianty zbarvení valašských ovcí, pro něž jsou typické barevné odznaky na hlavě a končetinách.

Plemeno Valaška

 

Názvy, kterými chovatelé v minulosti odlišovali jednotlivé barevné varianty valašky se používají dodnes. Například belica reprezentuje bíle zbarvenou ovci s možným výskytem černých teček na mulci. Muška má drobné černé tečky na hlavě a končetinách, okala je bílá s kruhovitými barevnými skvrnami kolem očí. Protáhlé skvrny kolem očí se zbarveným okolím mulce a uší má bakeša. Murysa má skvrnitou obličejová část hlavy s převahou tmavé barvy, naproti tomu u machaly  dominuje černý obličej i končetiny. Sivka označuje šedě zbarvenou ovci, čarnula pak plášťově černě zbarvené zvíře často s bílými oznaky na temeni hlavy a na konci ocasu. Velmi zřídka se vyskytuje strakatost ve vlně (strakula), stejně jako valaška s rezavou hlavou a končetinami (ryšaňa). Valašské ovce se také označovaly podle toho, zda byly bezrohé (šuta), nebo rohaté (kornuta, širaňa).

 

Aktualita

E-book

E-book Nosnice zdarma