Optimální užitkovost je ostatně jako u všech zvířat z podstatné části ovlivněna výživou. Ta může být velmi variabilní, od nosnic chovaných v neomezeném volném výběhu s nabídkou přírodních a tradičních krmiv (zde musíme počítat s roční sezónností), přes využití různých zkrmitelných zbytků potravin z domácností, až po kompletní krmné směsi slepic ustájených v omezeném prostoru. Velmi často se mohou tyto metody prolínat, ostatně ani hejno v drobném chovu není jednotné – často ho tvoří jedinci v různém stáří, užitkovosti, hmotnosti atd. Variabilita je téměř neomezená, vždy ale musíme myslet na „blaho“ slepic a potažmo (nebo spíše nejdříve) na prosperitu vlastní – naším cílem je produkce opravdu kvalitních, zdravých potravin na vlastní stůl!
Požadavky nosnic produkujících konzumní i násadová vejce byly vědecky prozkoumány do detailů, jsou přesně stanoveny hodnoty desítek živin, které potřebují v různých obdobích života a produkce. Z poznatků běžně celosvětově využívaných při výrobě kompletních krmných směsí a následně produkci vajec i plemenné drůbeže může i drobný chovatel vycházet. Pokud bychom však chtěli popsat všechny aspekty výživy, živin a složek, všechny druhy krmiv přicházející v úvahu pro krmení nosnic, pak by nám nato možná stačila středně silná knížka, ale dnes zmíníme jen opravdu to nejzákladnější.
Co ovlivňuje potřebu živin a spotřebu krmiva konkrétní nosnice?
- Živá hmotnost, věk nebo fáze reprodukčního snáškového cyklu nosnice,
- Užitkovost – počet a hmotnost vajec v daném časovém období, případně její tělesná aktivita,
- Teplota prostředí (optimum je 12–20 °C), např. pokles teploty o 1°C zvyšuje spotřebu krmiva o 1 až 1,5 %.
Průměrná hybridní nosnice má hmotnost cca 2 kg, za snáškové období vyprodukuje minimálně cca 250–260 vajec (i když za úplně optimálních podmínek má potenciál ještě o 20 % výše), je krmena bez omezení kompletní krmnou směsí, které denně spotřebuje 100 – 125 g s obsahem energie cca 12 MJ, ve které musí dostat cca 17 - 20 g bílkovin, 4 - 5 g vápníku a desítky dalších normovaných živin až například po spektrum vitamínů a mikroelementů.
Hlavní složky krmiva nosnic
U nosnic jsou základem produkce vajec (a naopak mohou znamenat nejčastější problémy) dvě složky krmiva – bílkoviny a vápník.
Bílkoviny
Množství bílkovin v denní krmné dávce zásadně ovlivní produkci vajec i jejich kvalitu. Nedostatek bílkovin (nebo i jejich jednotlivých stavebních částí – aminokyselin) znamená nízkou snášku, nebezpečí vzniku kanibalizmu nebo oštipování peří. Naopak přebytek bílkovin v krmné dávce plemenných nosnic může vyvolat problémy ve snížené líhnivosti a nízké životaschopnosti kuřat.
Pokud sestavujeme krmnou dávku z tradičních krmiv, musíme pamatovat na zdroje bílkovin v dostatečném množství – těmi jsou luskoviny, nebo krmiva živočišného původu jako tvaroh, krmná krev nebo další odpady z masné výroby (odřezky masa, piliny kostí, škvarky).
Z hlediska intenzity produkce vajec se velmi výrazně mění potřeba bílkovin – na počátku snášky je doporučen v krmivu obsah až 19 % bílkovin, naopak v závěru jen 13 %. Výrobci krmiv pro nosnice na to pamatují a sestavují receptury, tak aby to odpovídalo danému požadavku. V případě sestavení domácí krmné dávky chovatel rovněž musí reagovat na rozdílné potřeby drůbeže.
Vápník
Vápník je zásadním minerálním prvkem ve výživě nosnic. Nedostatek se projeví slabou skořápkou snesených vajec, poškozením skořápky, a nakonec i požíráním vajec. Při „domácí“ skladbě denního krmiva z tradičních surovin, nebo zbytků potravin, je nutnost přidávat minerální doplňky. Podobně to platí pro doplnění vitamínů, přestože čerstvá krmiva mohou obsahovat dostatečné zdroje čerstvých přírodních vitamínů.
Čím krmit nosnice?
Pro nosnice a jejich optimální maximální užitkovost je nejvhodnější suché koncentrované krmivo. Vzhledem k objemnosti trávicího systému a možnostech trávení je taková 2 kg těžká nosnice schopna denně přijmout cca 120 – 150 g sušiny, které musí pokrýt její potřebu živin – záleží tedy i na formě předložených krmiv.
Optimální formou je hrubě drcená směs obilovin. Příliš jemné, běžně dostupné šroty, nejsou nosnicemi zpravidla dobře přijímány, prašné části je vhodné zamíchat např. do vlhké směsi krmiv. Naopak celé obiloviny (např. pšenice) představují zvýšené energetické nároky na trávení. Je také vhodné doplnit krmnou dávku o různé zdroje gritu, písku nebo kamínků.
Granulovaná krmiva pro slepice mají své přednosti. Předložená krmná dávka je jednotná a drůbež přijme vše, co je předloženo. U nosnic na konci snáškového období však může způsobit nežádoucího ztučnění a zdravotních problémů a snížení užitkovosti. Proto je vhodné v této fázi snížit krmnou dávku.
Krmení nosnic je opravdu základem produkce kvalitních vajec – jak na to je známo, zdroje krmiv i doplňků jsou dostupné – pak opravdu záleží jen na každém chovateli, jak to vše dokáže využít v prospěch drůbeže i svůj.
