Prevence v drobnochovu drůbeže

Cílem chovatele by mělo být dosažení a udržení maximálního zdraví chovaných zvířat. Zdravá a kvalitní zvířata pro nás produkují kvalitní vejce a další nutričně bohaté potraviny vhodné pro naši výživu. Dalším požitkem je pohled na zdravá zvířata, která se chovateli dokáží předvést.

Základem je čistota prostředí

Nejdůležitějším krokem je udržet dostatečnou čistotu prostředí. A právě čistota prostředí společně s výživou zvířat a jejich ustájením jeden ze tří podstatných pilířů zdárného chovu. Chovatelé by měli předcházet zbytečnému hromadění výkalů v prostorách, kde se zvířata pohybují. Ideální je zaměřit se očistu chovatelského zařízení v pravidelných intervalech.

Pravidelná mechanická očista

K základním postupům je třeba zařadit důkladnou mechanickou očistu vnitřního vybavení kurníku. Tedy trusných stolů, obvodových zdí, bidel a krmítek. Je třeba odstranit všechny zaschlé zbytky trusu, krmiva. Důležité je také, aby byly ometeny pavučiny, ve kterých se hromadí prach.

Po této mechanické očistě je vhodné provést takzvanou dezinfekci. Jedná se o zásah, jehož cílem je snížit počet choroboplodných zárodků v kurníku. Vhodné je ošetření roztokem sava, hašeného vápna nebo některého dalšího přípravku pro tyto účely určených. Aplikace těchto přípravků by měla proběhnout v době, kdy není drůbež v kurníku. V prostředcích obsažené látky a jejich výpary mohou být pro drůbež toxické. Důležité je si před aplikací důkladně prostudovat informace uvedené na příbalové informaci daného přípravku.

Každoroční péče o výběh

Většina z nás chová zvířata v určitém omezeném prostoru, a to po dobu několika let. Proto je vhodné provést každý rok očistu výběhu. Nejjednodušší je provést zrytí výběhu a následné osetí trávou nebo obilovinou. Další možností očisty je povápnění. Výběh je také možno rozdělit na několik částí a vybraný úsek vždy ponechat nějakou dobu bez přístupu zvířat, aby došlo k ozdravení prostředí vlivem působení podnebných podmínek – slunečního záření nebo mrazu.

Zajištění vhodných mikroklimatických podmínek

Mikroklimatické podmínky ovlivňují velkou měrou zdravotní stav zvířat. Zde můžeme uvést průvan nebo vysokou relativní vlhkost, která souvisí s kvalitou odvětráním kurníku. Odvětrávání můžeme zajistit umístěním vykýře na jeho strop nebo použitím jiné stavební úpravy odvádějící vlhkost z prostor.

Zcela nevhodné je umístění vodní a hrabavé drůbeže v jednom kurníku. Vodní drůbež vytváří značnou vlhkost. Ta není vhodná především v zimních měsících, kdy teploty sahají pod bod mrazu, protože může docházet k omrzání hřebenů kura domácího.

Prevence před parazity

Důležitá je občasná kontrola zvířat, zda nejsou zahmyzena. Prevence před zavlečením cizopasníků do chovu je prováděna aplikací insekticidních přípravků preventivně v okolí kloaky a pod křídla ihned po přivezení zvířat domů z výstavy nebo u každého nového jedince. Vhodné je také provést postřik tohoto přípravku při pravidelné výměně slámy ve snáškových hnízdech. Další možností je využít alternativní způsob, a to na dno hnízd umisťovat například ořechové listí nebo kopretinu vratič, které v sobě obsahují vonné látky, které odpuzují vnější parazity.

Nezbytné pro hrabavou drůbež je popeliště, což je místo, kde je umístěn písek, který drůbeži pomáhá zbavit se ektoparazitů. Slepice se v něm mohou dle potřeby popelit a tím provést mechanickou očistu, kterou můžeme nazvat „suchou sprchou“.

Slepice popelící se v popelišti

 

Karanténa

Dalším důležitým krokem, který by měl každý chovatel dodržovat je provádění karantény u nově nakoupených zvířat a v lepším případě také u zvířat, se kterými obesíláme výstavy. Karanténní místnost by měla být od zbytu chovu oddělena. Krmení zvířat v ní umístěný je ideální realizovat na konci krmící smyčky, tak aby chovatel, zabránil svojí činností případnému přenosu nákazy na další zvířata v chovu. Karanténa by měla trvat 4-7 týdnů a odvíjí se od zdravotního stavu zvířat.

Karanténa je rovněž místem, kam umisťujeme zvířata z vlastního chovu vykazující příznaky nějakého onemocnění, pro potřeby dalšího pozorování. Včasným oddělením podezřelých zvířat můžeme dle typu onemocnění předejít propuknutí nákazy v celém chovu.

zvíře se zjevnými příznaky onemocnění

Závěrem

Správná prevence v chovu, vede k dosažení a udržení dobrého zdravotního stavu zvířat. Dodržováním výše uvedených zásad může chovatel ušetřit značné náklady spojené s následnou léčbou zvířat po propuknutí onemocnění.

pouze zdravé zvíře se nám dokáže plně předvést v celé svojí kráse