Kachna pižmová

Kachna pižmová je natolik známá, že opisu jejího vnějšího vzhledu není potřeba věnovat moc prostoru. Má u nás i lidové názvy, například čínská nebo japonská kachna. Tyto vžité názvy jsou zajímavé, protože ani jedna z uvedených zemí není vlastí původní divoké pižmovky. V současnosti se kromě nejběžnějšího černého divokého, černě-bílého a bílého zbarvení chovají i modré, modré divoce zbarvené, modře-bílé a hnědé kachny, jakož kachny s kresbami strak, u nichž je kresba příslušné barvy přesně určena.

Kachna pižmová

Kromě plemenných znaků předepsaných standardem je potřeba udělat výběr pro další plemenitbu také podle užitkových vlastností. Rodičovská zvířata musí splňovat jisté představy o užitkovém typu. Samice i samci mají mít prostorný a hluboký trup, šířku v ramenou a jenom málo výraznou prsní kost v masitých prsou. Zbarvení bílé, nohy žluté. Mladé bílé pižmové kachny obvykle mají na hlavě více či méně černých pírek, která však při výměně peří na dospělé vypadnou a narostou bílá. Živá hmotnost kachny by neměla být nižší než 1,80 kg, u kačera nižší než 4 kg. Káčata se kroužkují ve věku 8 až 10 týdnů. Přednostně nejdřív kroužkujeme ty jedince, kteří jsou nejdřív opeřeni a čísla obrouček si zaznamenáme.  Až následně kroužkujeme další. Jedince zaostávající v růstu a s nižší hmotností nekroužkujeme, čímž je vyřadíme z možnosti dostat se do chovu.

Kačer kachny pižmové - foto autor

Kačeři jsou těžcí, takže většinou nelétají, kachny létají a mnohé z nich velmi dobře. Lze jim zabránit v létání kupírováním prstu v křídle, ve věku 24 hodin, čili po vylíhnutí a oschnutí káčat. Toto kupírování je povoleno i u kachen určených k předvádění na výstavách. V případě, že kachny nemáme v úmyslu vystavovat, odstřihneme jim ručně letky, a tím jim zabráníme létat až do nejbližšího přepeření.

Oškubávání

Kachny pižmové chované v malých výbězích se často vzájemně škubou. Tomu lze včas zabránit. Kachny jsou býložravci, pasou se podobně jako husy. V jejich stravě proto musí být i zelené krmivo, nejlépe mladá tráva. Pokud se nemohou pást, vrozený reflex je nutí hledat něco na škubání. V betonovém výběhu však nenajdou nic, a tak jim k uspokojení tohoto reflexu poslouží peří ostatních káčat. Stačí, když s oškubáváním začne jedna, zanedlouho se přidají další.

Na oškubaná káčata není pěkný pohled.  Pokud tedy chovatel nemá možnost pouštět káčata na travnatý výběh, ať jim udělá jesle podobné jako pro králíky, ale s hustějším pletivem, přes které mohou prostrčit zobáky a vytahovat z nich stébla trávy, různý plevel ze zahrady. Vhodné jsou pro ně i celé úbory květákových listů po vyřezání květáku apod.

Pro každý případ je vhodné zavěsit do výběhu starý koberec na jednom konci zastřižený tak, aby se třepil. Roztřepený koberec pověšený ve výšce kachních očí, za kterým se musí na prstech i trochu nadzvednout, kachny rády tahají za nitky, hrají si s nimi a tím naplňují svá reflexní nutkání. Škubání peří zaručeně předejdeme také tak, že chovný prostor vysteleme slámou.  Sláma poskytne kachnám dostatek možností pro vrtání zobákem. Musí se však pravidelně vyměňovat podle stavu znečištění a hlavně zamokření.

Domácí odchov

Dlouhé roky jsem s dobrým výsledkem choval kachny pižmové v párech. Ale i v sestavě jeden kačer a tři kachny lze dosáhnout dobrých výsledků, hlavně v případě, že chovateli příliš nezáleží na tom, aby poznal, po které kachně potomstvo je. Pižmovky si obvykle všechny tři vyberou jednu budku a všechny tři do ní začnou snášet, někdy se snaží všechny tři najednou zasednout v jedné budce. Tady musí chovatel zasáhnout. Buď tak, že každá kachna dostane svoji voliérku s budkou, ve které snáší a po snesení vejce se pustí do společného prostoru s kačerem, aby se mohla pářit, na noc je potřeba každou vždy zavřít do voliérky, která je pro ni určena. To se opakuje každý den do té doby, než postupně zasednou. Pak už je ke kačerovi nepouštíme. Takto se každé sedící kachně zajistí klid.

Kachna pižmová bílá -  foto autor

Kachna pižmová domácí je odvozena od divoké kachny pižmové – pižmovky velké (Cairina moschata). Inkubace vajec je poměrně dlouhá, trvá 35 dní. Inkubace vajec kachen odvozených od kachny divoké (Anas platyrhynchos) – všechna ostatní domácí kachní plemena – je kratší, trvá 27–28 dní. Během sezení pižmových kachen na vejcích chováme kačera odděleně. Připustíme ho k nim až po odstavu káčat. Chov v páru sice není ekonomický, ale pokud chovatel chová kachny i k výstavním účelům, párový chov zajišťuje lepší výsledky a rychlejší postup k cíli, protože při něm zná vždy oba rodiče.

Káčata nechávám u kachní matky do té doby, než jsou schopna úplně samostatného života, mají peří natolik vyzrálé, že jim neškodí pobyt ve vodě, déšť ani případné chladnější počasí. Od kachen odchovávám pouze dvě hnízda. Zasednou někdy i na 18 až 21 vajec. Většinou se všechna káčata vylíhnou a kachna všechna odvodí. Při takovém způsobu chovu se bez větší námahy odchovají dvě hnízda od každé kachny a počet odchovaných káčat na jednu kachnu bývá 30, výjimečně i 40. Další hnízdění neumožním a v případě, že dojde ke snášce, vejce uvařená natvrdo použiji jako doplněk do krmiva pro exotické ptactvo.

Krmení

Ačkoliv je dost receptů na to, jaká má být první strava, já jsem dával přednost hotovým krmným směsím. Hned po vylíhnutí jsem podával startér krmné směsi pro kachny, pokud náhodou v prodejně nebyl, tak krmnou směs pro brojlery 1, kterou jsem krmil do tří týdnů. Od čtvrtého dne věku krmíme směsí pro kachny nebo brojlery 2 a později trojkou, do které však už přidáváme šrotovanou pšenici a kukuřici, zanedlouho i celou pšenici, ječmen a celou kukuřici.

Krmnou směs a šrotované zrniny vlhčím, protože takto jsou na krmivu menší ztráty.  Důležité je, aby voda k napájení byla na jedné straně výběhu nebo ohrady a krmení na druhé. Pokud je postavíme blízko u sebe, káčata přenesou na zobáčcích velké množství směsi do vody, a tím ji znehodnotí.

Samozřejmě, že krmení pouhou směsí nestačí, mladé kachny spolu s matkou, budkou na hnízdění a přenosnou ohradou jsem přenášel z místa na místo, aby se odmalička pásly. S přibývajícím věkem se musí přenášet častěji, protože trávu zanedlouho spasou a svým trusem ji znehodnocují. Po přenesení na jiné místo je spasený a prohnojený prostor potřeba vystříkat proudem vody z hadice a prohrabat hráběmi.

Prostředí

Kachna pižmová bílá s káčaty - foto autor

Pokud se káčata chovají v uzavřeném prostoru, je potřeba zajistit hlavně nepřetržité větrání a sucho. To znamená, že se jim musí nastlat sláma nebo hobliny či piliny a podestýlku je po zamokření potřeba vyměňovat. Vyhřívání je potřebné tehdy, pokud se káčata odchovávají bez matky, tedy tehdy, když je chovatel po vylíhnutí kachně odebere, aby co nejdříve docílil další odchov a odchová odebraná káčata uměle. Pokud jsou káčata s kachnou, ohřívání nepotřebují, zajistí jej kachna.

Pižmové kachny jsou odolné, v našich podmínkách se mohou chovat venku celoročně, hlavně pokud mají k dispozici zastřešený prostor. Zimní vnitřní ustájení s možností pobytu venku během dne je výhodné tehdy, když kachny začnou brzy na jaře se snáškou a rána jsou ještě mrazivá.

Maso starších kachen je možná tužší než mladých kachen. Zjemní se po nuceném výkrmu. Já jsem nucený výkrm nepraktikoval, považuji jej za týrání. Poražené kachny je po opracování potřeba nechat vychladnout a zmrazit. Zřejmě toto může přispět ke zjemnění masa.  Zužitkoval jsem vždy pouze mladé kachny, vyřazené z chovu. Mohu potvrdit, že měly kvalitní a chutné maso.

 

Aktualita

E-book

E-book Nosnice zdarma