Vyšetření zdravotního stavu zvířat, včetně případných specializovaných vyšetření, je v kompetenci veterinárního lékaře. Z pozice chovatele je vhodné znát základní obecné charakteristiky zdravotního stavu, aby dokázal orientačně rozpoznat, zda je králík zdravý či zda je již vhodnější navštívit veterinárního lékaře.
Prvotní diagnostika zdravotního stavu
Za klinicky významné ukazatele, které se využívají v prvotní diagnostice celkového zdravotního stavu se považují zejména:
Trias
Vyšetření triasu je základní diagnostickou metodou. Náleží sem tepová frekvence, dechová frekvence a tělesná teplota. Normální (referenční) hodnoty těchto ukazatelů se liší v závislosti na použitém literárním zdroji, nezbytné je také přihlédnout ke stavu jedince (např. věk, březost, teplota prostředí, stres apod). Mladí, intenzivně rostoucí jedinci mají přirozeně tendenci k vyšším hodnotám.
Výživný stav a kondice
Výživný stav je dlouhodobým odrazem nutričního managementu chovatele. V sestupném pořadí známe obezitu, velmi dobrý, dobrý, méně dobrý, špatný a kachektický výživný stav. Optimální kondice je úzce vztažena k účelu chovu, aktuálnímu fyziologickému stavu a zatížení jedince. Optimem je dobrý až velmi dobrý výživný stav, který požadujeme u zvířat v chovné, resp. výstavní kondici. Naproti tomu, extrémní stavy jsou propojeny s poruchami zdraví a zvýšenou vnímavostí k nemocem.
Hodnocení postoje a chůze
Dále hodnotíme postoj a chůzi jedince. Abnormální projevy (např. stočení hlavy, neschopnost chůze, kulhání apod.) orientačně ukazují na určité spektrum onemocnění.
Stav přirozených tělních otvorů
Stav přirozených tělních otvorů je nejčastěji hodnocen v rámci respiratorních a trávicích poruch. Patologické změny v oblasti nozder, často s výtok mohou u králíků signalizovat zejména onemocnění rýmou s tím, že je nezbytné další specializované vyšetření. Výtok z očí může být spojen s např. onemocněními dýchacích cest, slzných cest či zubů. Průjmové stavy jsou u zejména mladých králíků častou příčinou úhynu.
Stav kůže a kožních derivátů
Kůže má být neporušená, přiměřené struktury, beze změn. Srst má být hustá, vyrovnaná, pružná s mírným leskem. U králíků nesmíme zapomenout na prohlídku ušních boltců a zevního zvukovodu. Drápy nemají přesahovat srst, mají být hladké a neporušené.
Stav sliznic
Sliznice komunikující s vnějším prostředím (spojivka, sliznice dutiny nosní a dutiny ústní, předkožka, vulva) mají mít světle růžovou barvu a mají být vlhké. Zbarvení vulvy králic se vlivem říje může měnit od bledě růžové až po tmavě fialovou. Oči mají mít „jiskru“ se zájmem okolí.
Temperament
Změna zájmu o okolí je jedním z prvních příznaků, kterých si majitel všimne. Nemocné zvíře se straní skupiny a chovatele, vykazuje sníženou pohybovou aktivitu, často nechutenství a snižuje příjem vody. To vše u králíka nepříznivě spolupůsobí na další zhoršení zdravotního stavu.
Příznaky zánětlivé reakce
Všeobecnými klinickými příznaky zánětlivé reakce je zvětšení, zčervenání, zvýšená teplota, bolestivost a funkční poruchy v postižené oblasti. Tyto znaky mohou mít různou intenzitu projevu podle konkrétního onemocnění a jejich vyhodnocení a určení diagnózy je v kompetenci veterinárního lékaře.
