Je pravdou, že chovu kachen se může věnovat pouze člověk s dostatečně velkým pozemkem, aby mohl kachnám dopřát potřebný prostor a přístup k vodě. Také musí brát ohled na sousedy, protože plemena kachen odvozené od kachny divoké (březňačky) se vyznačují nejenom větší potřebou vody, ale i hlasovými projevy. Kachny pižmové jsou tiché, proto jsou vhodnější do některých podmínek.
Přístřešek pro kachny
Přístřešek pro kachny by měl mít takové podlahové rozměry, aby chovatel mohl snadno udržovat čistotu přístřešku, tedy měnit podestýlku, čistit hnízda a krmítka. Výška kolem 250 cm, dveře o rozměrech 80 x 20 cm, podlahová plocha podle počtu dospělých kachen plus odchov. Dospělé kachny jsou odolné, dobře snášejí zimu. Důležité je myslet na prevenci proti ptačí chřipce. Voliéra, která navazuje na přístřešek pro kachny, má být z drobného čtvercového pletiva takových rozměrů, aby přes oka nepřešli vrabci ani myši. Stejné pletivo je i na stropě voliéry a celá voliéra by se měla zakrýt vlnitým plechem, případně lexanem.
Kolik kachen?
K základním podmínkám pro udržení dobrého zdravotního stavu a poskytování nejvyšší užitkovosti patří dostatek prostoru v prostoru pro kachny. Na 1 m2 podlahové plochy v zastřešeném ustájovacím prostoru mohou být v drobnochovatelských podmínkách maximálně čtyři indické běžkyně nebo kampbelky a tři kachny ostatních plemen včetně pižmové a kachen okrasných druhů. (Malík, V., 1991). Pižmové kachny (v zahraničí nazývané také barbarie) jsou plodné, samice samotné vysedí násadová vejce a také mláďata odvodí až do samostatnosti. Každého chovatele uspokojí i jeden pár, protože při dobré péči a možnosti pastvy lze od něj odchovat ze dvou hnízdění až 40 mláďat.
Chovné nároky
Kachny nejsou citlivé na chlad a dobře snášejí výkyvy počasí. Každé chovné kačeně – nosnici v hejnu je potřeba připravit snáškové hnízdo o rozměrech 35 x 50 x 45 cm (šířka x výška x hloubka). Tímto způsobem lze získat násadová vejce s čistou skořápkou, neznehodnocená infikováním obsahu vejce. V době snášky by teplota v přístřešku pro kachny měla být přibližně 5 až 6 oC. Vejce se odebírají denně. V přístřešku pro kachny má být sucho. Podestýlka může být ze slámy, pilin nebo hoblin.
Krmení pro kachny
Kachňata do věku 3 týdnů se krmí navlhčenou míchanicí z obilných šrotů, natvrdo uvařeného a nadrobno posekaného vejce, nadrobno pořezaného mladého zeleného krmiva. Míchanice se v prvních dnech předkládá kachňatům na krmní destičky, které se po nakrmení odeberou, umyjí a nechají oschnout. Od pátého dne se kachňatům mohou dát plytká krmítka a napáječky a také gritníky s jemným gritem.
Kachny patří k nejrychleji rostoucí drůbeži. Již ve věku dvou měsíců se díky své velké přirozené žravosti podobají dospělým jedincům. Samozřejmě za předpokladu, že předkládaná krmivá obsahují optimální množství živin. V odchovu se dále ke krmení využívá nadrobno pořezaná kopřiva, smetanka, vojtěška, mladá tráva a jiná zelená krmiva pomíchaná s obilnými šroty a zrninami.
V drobnochovatelských podmínkách patří k nejpoužívanějším krmivům zrniny – pšenice, kukuřice, oves vcelku nebo ve formě šrotu. Vhodné je doplnit šrotovanou směs bílkovinným koncentrátem, například univerzálním koncentrátem Energys DRŮBEŽ UNI 30 pro výkrm všech kategorií drůbeže. Obsahuje sóju nejvyšší kvality. Míchá se s obilím v poměru 20 – 40 % (podle druhu nebo fáze výkrmu). Přispívá k rychlému růstu a vysoké masitosti.
Vyrábějí se plnohodnotné krmné směsi i pro vodní drůbež. Například směs Energys 7370 HU gr. podporuje snášku. Již od prvního dne lze kachňata krmit kvalitní drcenou směsí s vyváženým poměrem živin KACHNA MINI, určenou k výkrmu kachen a hus do 2. týdnů věku. Po čtrnácti dnech pokračujeme krmením granulovanou směsí pro výkrm kachen a hus Energys KACHNA MAXI až do porážky. Obsažený vyvážený poměr živin a obsah cereálií podporují rychlý růst, vysokou masitost a delikátní chuť masa.
Jak získat kachny
Kachňata se dají objednat nebo koupit přímo na rozmnožovacích farmách. Jedná se hlavně o komerční hybridy, jako jsou kachna mulard, brojlerová pekingská a barbaria.
Chovatel se zájmem o čistokrevná plemena kachen se obrátí přímo na jejich chovatele prostřednictvím inzerce, na chovatelských burzách a výstavách zvířat.
Vedlejší produkt – peří
Podobně jako husy se mohou podškubávat i dospělé kachny. Pokud se tomu chovatel nevěnuje, dostane se peří po vypadnutí do podestýlky a pak se kompostuje. Po oškubaní zabité kachny se získá 120 – 140 g peří. Pokud chovatel oškube najednou deset kachen, je peří dost, nemělo by se vyhazovat do komunálního odpadu, ani do bio odpadu. Mělo by se vysušit a odevzdat – prodat výkupně peří.
Co s masovými zbytky
Masové zbytky jsou střeva, kousky kůže, někdo vyřadí hlavu i běháky. To se taky nesmí vyhazovat do komunálního odpadu ani do bio odpadu. Tyto zbytky však lze využít, střeva po celé délce rozřezat, vypláchnout, a společně s ostatními zbytky uvařit. Není to příjemná práce, ale uvařený produkt s chutí sežerou domácí masožravce: kočky a psi. Právě tyto vedlejší produkty, peří a vnitřnosti po větší porážce několika jedinců drůbeže, se často stávají součástí černých skládek.
Produkce trusu
V chovatelství se v současnosti snažíme o chov bez hromadění odpadu. Kachní exkrementy s podestýlkou lze zpracovat na kompost. Pokud mají kachny zelený výběh, denní část trusu zůstane ve výběhu. Roční produkce trusu jedné kachny je 80 – 90 kg. K tomu je potřeba připočíst i množství podestýlky znečištěné kachním trusem, vyvezené na hnojiště při pravidelném čištění podlahy přístřešku pro kachny a výběhu. U hejna tvořeného 1 kačerem a 3 kačenami to může být 500 kg a více za rok. Toto množství exkrementů spolu s příměsemi tvoří čerstvý maštalní hnůj. Jeho produkce je závislá hlavně na množství vody poskytované kachnám k pití a koupání. Kachní trus je řidší než trus hrabavé drůbeže. Hnoj se vyváží na vyhrazené místo, nejlépe ohrazené, např. paletami. Kompostování uloženého hnoje lze urychlit využitím speciálních bakterií a enzymů na likvidaci biologických odpadů, jakož i nasazením kalifornských žížal. Hnoj promění na kompost již do tří měsíců. Takový kompost je vhodný k přímému hnojení.
