Husa Landeská

Chová se odedávna v kraji Landais v jižní Francii. Jedná se o statnou, středně těžkou, rychle rostoucí husu klidného temperamentu, tvrdé konstituce, s kompaktním, pevně stavěným tělem neseným mírně zešikma nahoru, která je vhodná k výkrmu pro tučná játra. Chová se v šedohnědém (divokém) a bílém zbarvení.

Má mohutný trup s výrazným dvojitým podbřiškem. V prvním roce snese asi 25 vajec, v následujícím roce se snůška zvyšuje na 30 až 35 vajec. Nejmenší hmotnost násadových vajec je 140 g. Pud sezení na vejcích je u těchto hus potlačen, takže vejce se musí inkubovat v umělých líhních.  Za standardní se považuje hmotnost housera 6,5 až 7,3 kg, husy 5,5 až 6,3 kg. Obě pohlaví se kroužkují kroužky o vnitřním průměru 27 mm. Chovatelský cíl: hmotnost násadového vejce v prvním roce 150 g, ve druhém 170 g, skořápka porcelánově bílá.
Na Slovensko byla husa landeská poprvé dovezena do Výzkumného ústavu chovu a šlechtění drůbeže (VÚCHŠH) v obci Ivanka pri Dunaji z Maďarska v roce 1967, následně v roce 1969 z Maďarska a Francie. Ve VÚCHŠH se využívala jako výchozí linie pro tvorbu jaterních hybridů (Malík, V., 1991).Landeské husy.


Husa landeská pohlavně dospívá ve věku 9 měsíců a se snůškou začíná ve věku 310 až 320 dní. Houseři dosahují normální pohlavní aktivitu ve věku dvou let. Nejlepší rozmnožovací schopnost se u housera projevuje v období mezi druhým až čtvrtým rokem, u husy mezi druhým až šestým rokem.


Určit pohlaví mladých hus podle vnějších znaků není vždy jednoduché. Spolehlivou metodu představuje vyhmatání pánevních kostí.  U housera tvoří pouze malou štěrbinu, u husy jsou více vzdálené od sebe. U housera se můžeme pokusit také o vytlačení penisu. Pomocník nám domnělého housera položí na hřbet (například na stole) a prsty nahmatáme vzdálenost pánevních kostí: jedná-li se o housera, podaří se nám vytlačit z kloaky i zakrnělý penis. U starších zvířat je určení pohlaví snadnější, zdravý houser je mohutnější než husa, má větší hlavu, projevuje se hlasitým kejháním a vzpřímenou chůzí.

Výstražné chování housera – uprostřed.
Landeský houser je plodný i ve věku pěti let, proto pokud chovatel nedoplňuje do hejna husy z jeho potomstva, nemusí jej měnit. V drobnochovatelských podmínkách jsou husy vhodné k plemenitbě 10 i více let. Vše závisí na péči chovatele, ošetřování, krmení a ustájení. Samozřejmě také na požadavcích chovatele na ekonomiku chovu.


Důležitá je příprava hus a houserů do doby tokání. Hejno musí být sestaveno již na podzim. Jinak se může stát, že husy odmítnou housera přiděleného pozdě v zimě a snůšky budou neoplodněné. Některé prameny uvádějí, že houser je v sezóně plodný pouze asi 28 dní, takže pokud husy nejsou v této době ochotné k páření a připravené ke snůšce, při dřívější nebo pozdější plemenitbě bude hodně vajec neoplodněných.  Hejno sestavujeme tak, že jednomu houserovi přidělíme maximálně 4 až 5 hus. Chovné hejno má nocovat ve chlívku pro husy (husníku), ve dne by mělo mít k dispozici travnatý výběh, který poskytne husám pastvu. Na 1 m2 podlahové plochy chovného husníku můžeme ustájit 1 až 1,5 husy. V husníku jsou také snůšková hnízda, takže tento malý šestičlenný kmen by měl mít k dispozici chlívek o půdorysu 3 x 2 m. Občas se stává, že houseři mají sklon k monogamii, a proto může hodně vajec zůstat neoplodněných. Chovatelé, kteří se věnují šlechtění podle standardu plemene, často využívají párový chov, protože v takovém případě přesně znají původ každého vylíhlého housete nejenom ze strany otce, ale i matky.



Husa je býložravá, dokáže zužitkovat rostlinná krmiva a nepotřebuje krmiva živočišného původu. Před snůškou a během snůšky násadových vajec krmíme plnohodnotnými krmnými směsmi. Moderní drobnochovatel není odkázán na sestavování vlastních krmných dávek, ale housatům a dospělým husám může podávat hotové krmné směsi.



Nejpřirozenějším a přitom nejekonomičtějším způsobem krmení při odchovu housat i chovu dospělých hus je pastva. Housata zvykáme na pastvu v ohrádce, na kterou navazuje přístřešek, aby se mohla ukrýt ve stínu v případě letního slunečního žáru. Důležitý je přístup k vodě k pití. Napáječku je vhodné umístit tak, aby housata mohla pouze pít, nikoliv se v ní koupat.

V kleci na výstavě.

Husy jsou vodní drůbež, proto by měly mít k dispozici i vodu ke koupání. Ideální jsou přirozené vodní plochy, ale ty už má dnes k dispozici jenom málo chovatelů. Proto musíme husám poskytnout náhradu v podobě velké plastové nebo hliníkové nádoby, ve které vodu denně měníme.



Landeská housata se nelíhnou přirozeně, protože v husách byl dlouholetým výběrem potlačen pud sezení na vejcích. Vejce se proto musí inkubovat v elektrické líhni. S tím je spojena skutečnost, že chovatel musí během prvních dní naučit housata přijímat potravu. V prvních dnech po vylíhnutí housatům předkládáme potravu několikrát za den na rovnou plochu, například na širší destičku. Během prvních 14 dní podáváme krmnou směs pro housata. Nezkrmené zbytky pošlapané housaty po krmení odstraníme a destičku umyjeme. Tento postup opakujeme po každém krmení, v prvních dnech i každé dvě hodiny. Vodu musí mít neustále k dispozici, avšak nedáváme ji do blízkosti krmné destičky, ale na opačnou stranu ohrádky. Krmivo začneme dávat do normálních krmítek pro drůbež, až když housata spolehlivě přijímají potravu z destičky. Krmítka musí být natolik dlouhá, aby si každé house našlo svůj prostor ke krmení. Krmná dávka může obsahovat pouze krmnou směs, nebo i nadrobno pokrájené zelené krmivo – pampelišky, kopřivu, ptačinec prostřední, čili ptačinec žabinec, promíchané s granulovanou nebo sypkou krmnou směsí.



V minulosti se husy na konci chovné sezony podškubávaly. Účelem bylo získání peří a jeho využití k plnění přikrývek a polštářů.  Podškubávání, získávání peří ze živých hus, se provádí v době přirozené výměny peří. Husám před škubáním poskytneme možnost koupele, aby peří bylo čisté. Peří se škube ve směru růstu.



Hus si položíme břichem nahoru na stehna, přičemž hlava a krk směřují dolů mezi lýtka, kterými si krk přidržujeme. Levou rukou (jsme-li praváci) uchopíme husu za nohy a pravou rukou škubeme peří ve směru růstu z prsou a břicha. Abychom mohli vytrhávat peří ze hřbetu a části boků, otočíme si husu ve stejné poloze na břicho. Podškubaným husám je potřeba asi 7 dní dávat plnohodnotnou výživu, aby dosáhly rychlé obnovy peří. Peří po vyškubání roztřídíme na krycí, poloprachové a prachové.

Text a foto Dušan Barlík

Aktualita

E-book

E-book Nosnice zdarma